Jako by mu snad ani nedošlo, že se právě stal králem letošního Světového poháru. V příštích minutách se ale tvářil dost zachmuřeně. Do usměvavé pohody se probudil znovu až v neděli.
LN Co vás v sobotu v té jedinečné chvíli napadlo?
Že mi to vyšlo. Jedna z mála věcí, co mi v životě vychází...
LN Z vaší tváře se ale radost vyčíst nedala. Čímpak to?
Protože vím, že se tohle může obrátit i v můj neprospěch. Když si vzpomenu na odkazy některých velice chytrých rádoby fanoušků... Docela mě tihle hospodští povaleči, co umí jen kritizovat, dostávají. Tak bych je chtěl tímto pozdravit. Třeba řidiče Tatry 815 či jistého Koudelku.
LN Jak se cítíte jako první český vítěz Světového poháru?
No, nevím... Měřím pořád 178 centimetrů, vážím také stejně a stejný mám i ramena.
LN Cloumal s vámi při čekání na Ahonenův skok neklid, anebo už jste tušil, že výhru máte v kapse?
Když Janne skočil, byl v tu chvíli druhý. Tak jsem chvíli čekal, jestli ho někdo přeskočí. Kdyby ne, bylo by to celkem jedno, protože v neděli čekal další závod.
LN Co se vám honilo hlavou, když jste ve druhém kole zdárně dopadl?
Nebyl jsem nadšený. Konečně mi vyšel skok, ale byl jsem zklamaný, že mi to neletělo. Vítr mě nepoponesl. Od 150 metrů jsem jen padal.
LN Co vám při gratulaci říkal váš největší soupeř Ahonen?
Podal mi ruku a objal mě. Což od Janneho hodně beru. On je totiž takový... Jak to říct? Tvrdý člověk. Beru tohle gesto jako velkou poklonu.
LN Co pro vás vítězství vlastně znamená?
Spíš snad co bude znamenat do budoucna. Asi mě čeká ještě větší tlak. Stát se může cokoliv. Třeba už se na můstek nepostavím... Uvidíme, jak se vyvine situace i kolem Vasji Bajce.
LN Dá se vašim slovům rozumět tak, že bez Bajce byste skutečně zvažoval konec kariéry?
Teď nic nechci řešit. Když ale tomu sportu tak škodím, stejně jako lidi kolem mě, tak ať mi to přijdou ti, co mi píšou, říct do očí. A já pak budu ten, kdo udělá gesto a skutečně skončí. Teď se ale především bude řešit, co dál. Jestli budou mít jistí lidé zájem jednat, a ne jen křičet. Anebo jestli k jednání zase vůbec nedojde.
LN Naznačoval jste, že se vám v životě leccos nedaří. Co jste měl na mysli?
Ale, v pátek mě třeba naštvalo, že mi auto spadlo z heveru. Měl jsem defekt a chtěl jsem nasadit rezervu. Ujelo mi to, auto zůstalo viset na zvedáku a lehce se mu promáčkl práh. To jsem se fakt vytočil jako prase. Já snad budu mít strach už i řídit. Dokonce jsem kvůli tomu chtěl v neděli hned po závodech odjet domů, ale pak jsem se rozhodl, že zůstanu do pondělí a ještě se povozím na sjezdovkách.
LN Berete vítězství ve SP jako satisfakci za nevydařenou olympiádu?
Satisfakci... Jsem rád, že vyšlo aspoň něco. Turné čtyř můstků a tohle.
LN Slova aspoň něco zní poněkud skromně...
Vyhrát Turné i Světový pohár je asi snem každého skokana. Na olympiádě mi to ale nešlo, ať jsme dělali cokoliv. Nemohl jsem se tam dostat do pohody.
LN Jak na vás vlastně zapůsobilo Bajcovo rozhodnutí odejít od reprezentace?
Do poslední chvíle budu čekat a věřit, že si odchod rozmyslí. Je nejlepší trenér a já bych pod ním chtěl skákat až do konce kariéry.
LN Jak moc na vás působí nekonečné půtky mezi dvěma znesvářenými stranami kolem skoků?
Samozřejmě to není příjemné. Ale manažer Jež se mnou zůstane, to je bez diskuse. Pomáhal mi, když mi bylo nejhůř, a vím, kdyby se ty špatné časy zase vrátily, že mě neopustí a neodhodí jako zmačkaný papír. Až pár hlav vychladne, mělo by se začít rozumně jednat.
LN Ještě ke zvažování konce vaší kariéry. Skutečně jste to v sobotu myslel vážně?
Já mám takový anglický humor a novináři ho někdy nepochopí... I když je pravda, že začátky sezony jsou dost hrozné, protože se člověku do ničeho nechce. Hledá motivaci a přemýšlí, jestli má cenu zase začínat...
