Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Soukalová: Poslední ránu nedávají jen pitomci. Jsem ten největší

Sport

  20:19
NOVÉ MĚSTO (od našeho zpravodaje) - Během závodu jí výrazně docházely síly. Biatlonistka Gabriela Soukalová i tak pomýšlela na medaili, v poslední ráně ale minula a ve vytrvalostním závodu na MS skončila dvanáctá.

Biatlonistka Gabriela Soukalová na MS. foto: ČTK

Ze dvou zkažených ran asi víc mrzí ta poslední...
Ta poslední. Hned jsem si vzpomněla na trenéra Jindru Šikolu, jak nám vždycky říká, že poslední ránu nedávají jenom pitomci. Tak jsem si řekla: To jsem asi ten největší pitomec.

Rána padla na hranu terče, mrzí takový pokus ještě víc?
Mrzí mě hrozně, protože jsem věděla, že se láme chleba, že je potřeba trefit čistě. Čtvrtou ránu jsem si pohlídala, pak u té páté jsem nějak zadržela dech, strašně jsem ji chtěla dát...Bohužel jsem měla smůlu.

Závod jsme sledovali v on-line reportáži

Běželo se vám pak hůř s pocitem, že jste zkazila tak důležitou ránu?
To ano. Ještě když se nedaří běžecky, tak je každá nepovedená rána cítit. Psychika není tak dobrá, jako když se trefí nula. Věděla jsem, že každá rána může znamenat klidně deset míst v pořadí.

Byl to pro vás nejhorší moment v závodě? 
Nejhorší pocity jsem měla při odjezdu ze střelnice. Ještě ve sjezdu jsem kroutila hlavou. Je to ale prostě sport. S místní střelnicí jsem se ještě nesžila a je to pro mě problém. Snad to ještě přijde a zlepší se to.

Co vám tady nejvíc vadí?
Mně se zdá, že na jedné straně foukají fáborky proti sobě, a já vůbec nevím, jak na to reagovat. Jednou fouká zprava, jednou zleva. Já si myslela, že si ze mě někdo dělá legraci.

Fotogalerie

Gabriela Soukalová.

Kromě chyby na střelnici se ale zdálo, že vám zároveň dochází síly. Bylo to tak?
Byla jsem navnaděná z předchozích závodů, kdy se mi běželo dobře, takže jsem se těšila a první kola jela v takové euforii. Pak na mě ale spadla deka, hrozně jsem zpomalila a síly mi docházely rychleji.

Před závodem jste tvrdila, že byste byla spokojená s umístěním do patnáctky. Platí to?
Určitě. Jsem moc ráda, protože každý bod je dobrý. Doufala jsem, že se zuby nehty udržím v desítce, to ale nevyšlo.

Co čekáte od štafety?
Moc se na ni těším. To je nejlepší závod, hned jste totiž v cíli. Je kontaktní a ještě máte rezervní náboje, takže se člověk nemusí tolik bát. Navíc je to týmová práce. Doufám, že se předvedem.

Na jaké umístění si troufáte?
Kdybychom skončily do osmého místa, tak bychom byly moc rády. Je to ale biatlon, a tam se moc předpovídat nedá.

Autor: