Díky rekordnímu příspěvku sponzorů – hovoří se až o třech miliardách dolarů (v přepočtu asi 63 miliard korun) – mělo jít o akci s největším rozpočtem v historii organizovaného sportu.
Olympiáda jako opravdu nebezpečný zážitek? Japonci nestíhají očkovat, dobrovolníci se bojí nákazy |
Jenže udeřila pandemie koronaviru a hry byly o rok odloženy. I jejich nový termín – 23. července až 8. srpna 2021 – je nyní ale v ohrožení. Právě neobvykle štědří sponzoři, jako je japonská automobilka Toyota, výrobce elektroniky Panasonic či pivovar Asahi, totiž momentálně v zákulisí tlačí na pořadatele, aby zvážili přesunutí sportovního svátku na přelom září a října. Hlavní motivací je naděje, že v té době již bude možné na stadiony vpustit vyšší počty diváků.
„Pokud by hry začaly o pár měsíců později, mnohem větší část obyvatel by byla proočkovaná a existovala by menší nejistota (ohledně návštěvnosti – pozn. red.),“ řekl britskému deníku Financial Times nejmenovaný vysoce postavený manažer jednoho ze sponzorů. „My bychom pak jednoznačně zvážili investování většího množství peněz,“ dodal zdroj.
Sponzory znervózňuje především pomalé tempo japonské vakcinace. Podle serveru Our World in Data provozovaného Oxfordskou univerzitou dosud v zemi vycházejícího slunce obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny zhruba jedenáct milionů lidí. To ve 126milionové zemi znamená sotva devět procent populace. Japonsko tak co do tempa vakcinace výrazně zaostává nejen za USA, Spojeným královstvím či Izraelem, ale také za regionální konkurencí, jako je Čína či Indie.
Návrat fanoušků? V USA pustili na dostihy 50 tisíc lidí, kluby se spoléhají na aplikaci i ‚bezrouškové’ sektory |
Pomalé očkování znamená i pomalé otevírání ekonomiky. Ani výroky některých japonských vládních úředníků pořadatelům her vítr do plachet nepřidávají. Například tvář tamního boje s koronavirem, „japonský Prymula“ Šigeru Omi, označil pořádání takto velké akce uprostřed pandemie za „nenormální“.
„Japonsko by mělo napnout všechny síly, aby se olympiáda mohla uskutečnit v původním termínu – vláda by proto měla uspíšit očkování,“ řekl Financial Times další zdroj z prostředí velkého japonského byznysu. „Měl by být ale zároveň připraven plán B na odložení o dva až tři měsíce,“ dodal.
Obyvatelé jsou proti hrám
V neposlední řadě musejí organizátoři brát v potaz názor japonské veřejnosti. A podpora pro konání olympiády je v současnosti nízká. Podle amerického deníku The New York Times je pro zrušení či odložení her až 83 procent Japonců. Někteří z nich vyšli do ulic pod výmluvným heslem „Zrušte to, zrušte!“.
Pořadatelé olympiády v Tokiu chtějí rozhodnutí o domácích fanoušcích odložit na červen |
Uživatelé sociálních sítí zároveň začali cílit na některé populární sportovce s tím, aby odřekli svou účast na hrách, a přiměli tak vládu k přehodnocení situace. Podle japonského deníku The Asahi Shimbun byla terčem podobných snah například známá domácí plavkyně Rikako Ikeeová. Významní sponzoři jako například Toyota se ale proti takovému postupu ostře ohradili.
Důvodem odporu veřejnosti jsou především obavy z pandemie. Japonsko sice první tři vlny nákazy zvládlo nebývale dobře a ve statistikách zemřelých na počet obyvatel je na komfortním 128. místě na světě, v současnosti však vznikají nová lokální ohniska – a to vládu odrazuje od rychlého rozvolňování.
Olympijské hry v Tokiu budou bez zahraničních fanoušků, japonská vláda se bojí různých mutací koronaviru |
Do Tokia už přitom přicestovali první sportovci. Konkrétně se jedná o australské softbalistky, které mají svůj úvodní zápas sehrát proti domácím Japonkám. Pokud by na zrušení her v této fázi skutečně došlo, ztráty se vyčíslují na přibližně 16 miliard dolarů (asi 335 miliard korun).
Pořadatelé her však o rušení či posunu akce nechtějí ani slyšet. „Všichni naši partneři včetně vlády či Mezinárodního olympijského výboru se soustředí na pořádání olympiády toto léto,“ uvedl včera organizační výbor.