Se silnou konkurencí si Ondra zatím poradil slušně a potvrdil výborné boulderingové výsledky, které předváděl v průběhu sezony. Dokonce se mu při řešení problémů někdy dařilo lépe než v obtížnosti.
Právě lezení na vysokou stěnu s lanem následuje ve středu od desíti hodin. A český reprezentant má na postupové osmé místo rezervu hned 14,5 bodu.
Přestože v semifinále viditelně šetřil i rameno, které si poranil během olympijské kvalifikace a mohlo by se v průběhu specifického kroku ozvat. Místo toho, aby na silovém prvním boulderu s takřka 70stupňovým převisem riskoval další pokus, spokojil se s druhou zónou a minutu a půl před vypršením limitu opustil žíněnky. I když sahal po topu.
Klíčovým základem povedeného představení tak byl úspěch na čtvrtém řešeném problému, jenž na malinkých stupech vyžadoval skvělé balanční a koordinační schopnosti.
Přesně to Ondrovi sedí. Dokonale přilepený ke stěně se pomaličku vydával vstříc topu, na který dosáhl jako jeden za čtyř závodníků.
Ani fenomenální Japonec Sorato Anraku závěrečnou cestu nevyřešil. Exceloval ale na prvních dvou boulderech a s rovnými devětašedesáti body si zajistil první místo.
Na stobodové maximum nejde o až tak vysoké skóre. To ale jen svědčí o složitých trasách, které stavěči poskládali.
Vždyť s třetím problémem se zcela nevypořádal nikdo. Nejprve vyžadoval přeběh, poté skok ke struktuře s chytem schovaným za hranou a když už se lezec dostal na malinký stup, potřeboval přeručkovat až do vrcholu. Marně!
Třeba jedenatřicetiletý rodák z Brna se nedostal ani k onomu neviditelnému chytu.
Na dvojce se závěrečným skokem mezi vysunuté struktury pak uspěl pouze Anraku, který je ideálně objal. Ondra skončil ve druhé zóně pod závěrečnou pasáží.
Za odskočeným Anrakem zabírají první tři místa ještě další japonský pavouk Tomoa Narasaki (54,4) a Brit Toby Roberts (54,1). Všem třem se skvěle vede také v obtížnosti.
Naopak čtvrtého Francouze Sama Avezoua by Čech mohl přelézt, kvůli vyššímu počtu vypotřebovaných pokusů na něj ztrácí pouze půl bodu.
V obtížnosti na závodníky čeká trasa se čtyřiceti bodovanými kroky, přičemž prvních deset je hodnocených po jednom bodu, dalších deset po dvou, dalších deset po třech a poslední čtvrtina, kterou soutěž graduje, nabízí čtyři body za každý chyt. Maximum je tedy také stovka.
Zdá se, že první tři pozice jsou jasně obsazeny, ve finále se ale pojede znovu od nuly, s novými bouldery, s novou cestou v obtížnosti.
Pakliže Ondra stvrdí postup, za nímž jasně míří, potřebuje, aby se mu všechno sešlo.