V lezení na obtížnost byl Ondra nejlepší, celkově to stačilo na šesté místo

Jen poslední chyt zbýval Adamu Ondrovi k dosažení úplného vrcholu při lezení na obtížnost. Stobodový výkon by pro něj byl aspoň cenou útěchy, protože ani maximální bodový zisk by už v tu chvíli nestačil na medaili.

„Pořád jsem lezl o svoji čest a o své jméno. Kdybych dal v obtížnosti jen 60 nebo 70 bodů, budu hodně naštvaný. Takhle sice bolí, že nemám medaili, ale naštvaný nejsem. Útěchou pro mě je, že v obtížnosti bych měl potenciální zlatou, kdyby se závodilo jen v této kategorii,“ hodnotil český olympionik.

Stejně daleko jako Ondra došel v obtížnosti jen Jakob Schubert, Rakušan byl sice pomalejší, ale jemu tento výkon pomohl k bronzové medaili. Brněnskému rodákovi na ni scházelo téměř dvacet bodů, s celkovým součtem 120,1 ztratil na vítěze 35 bodů.

Nepovedený závod zažil také obhájce zlaté medaile z Tokia, Španěl Alberto Ginés López, spokojit se musel až se sedmým místem.

Ondra šel do finále jako třetí nejlepší lezec semifinále plný optimismu. „Možná, že medaile není až tak nereálná,“ říkal.

Realita však byla jiná. Bouldering českému lezci nesedl.

Cesty až do vrcholu vyžadovaly hodně skoků, které Ondrovi tolik nesedí. Jako jeden ze tří závodníků v boulderingu netopoval. Dvakrát došel do druhé zóny, jednou se musel spokojit s první a v jednom případě zapsal nulu. S obhájcem tokijského zlata Lópezem se český lezec dělil o poslední, sedmé místo.

Úvodní disciplínu ovládl Sorato Anraku z Japonska o bod před Američanem Colinem Duffym; oba dvakrát topovali a dvakrát dosáhli na druhou zónu.

Třetí místo patřilo pozdějšímu vítězi Tobymu Robertsovi, který na rozdíl od nich jednou skončil pouze v první zóně.