Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Špotáková: Nejlepší je rozdávat radost

Sport

  9:21
PRAHA - Olympijská zlatá okořeněná datem 21. srpna, kdy o čtyřicet let dříve okupovala Československo vojska Varšavské smlouvy, poté triumf ve Světovém atletickém finále ve světovém rekordu – to byla sezona, na kterou se nezapomíná.

Špotáková v Pekingu. foto: ČTK

 „Loni se mi povedlo všechno, na co jsem sáhla,“ přiznala v Hudebním divadle Karlín oštěpařka Barbora Špotáková (27), česká sportovní královna pro rok 2008.

* Ve finálové desítce ankety Klubu sportovních novinářů jste se ocitla potřetí, přitom je o vás známo, že umíte předvídat své výsledky. Věříte v osud?

V anketě Atlet roku jsem poprvé skončila sedmá, podruhé druhá a v závěru loňského roku jsem vyhrála. A v této anketě, která vždy následuje, jsem taky byla sedmá, pak druhá a teď první. Posloupnost tady je, což je asi trochu zvláštní. Možná je to osud, navíc jsem to tušila. Měla jsem totiž indicie.

* Prozradíte jaké?

Dosáhnete nějakého výkonu a máte z něho radost, ale ještě lepší je, když daný závod chytne lidi za srdce. Když potkáváte pět, deset, sto lidí a slyšíte, jakou radost z toho měli, jak to prožívali. Nebo že je to i rozplakalo. Možná ještě víc než zlatá medaile hřeje právě tohle vědomí.

* Nosíte olympijské vítězství v hlavě pořád jako čerstvou vzpomínku, nebo už ustoupilo do pozadí?

Tím, jak se to pořád připomíná a obehrává, tak mi přijde, jako kdyby se to ode mě pomalu odtahovalo, jako kdybych to sledovala někde v kině. Ovšem ten šestý pokus se zapomenout nedá. Nebo spíš ten pocit, který vás pak srazí na kolena. Ale zřejmě to mám v sobě – bojovat až do konce, nesmířit se s prohrou. Když se na tréninku hecuju na maximum, tak si vzpomenu – vidíš, takhle jsi trénovala na ten šestý pokus.

* Kolem vás panuje hodně ruchu – je těžké udržet si přitom stoupající výkonnost?

V poslední době poměrně ano, protože mi přibyla diplomová práce a k tomu jsem absolvovala spoustu společenských akcí, ze kterých už jsem docela unavená. Ale na druhou stranu – oštěpem házím teprve od roku 2002, a většina soupeřek už má za sebou nejméně deset let. Takže mám štěstí, že to jde nahoru jaksi samo, aniž bych to musela hrotit tréninkem od rána do večera. Letos chci uspět na mistrovství světa v Berlíně, zatím to jde nahoru, ale abych se proto strhla, to nedělám.

* Při vyhlášení vám přišel na scénu gratulovat drobný muž Ondřej Dušek zvaný Kykyrýk. Můžete jeho postavu přiblížit?

Je to taková jablonecká postavička, pankáč. Vedle své práce dělá i kadeřníka, šlechtí účesy jabloneckým babičkám. Den před Jabloneckým oštěpem jsem u něho byla taky. Byl taky na oslavě Silvestra. Při ní jsme s kamarády dělali seznam těch, kteří pojedou na šampionát do Berlína – zatím to vypadá na osm až deset lidí z Jablonce, přibližně taky tolik pojede z Lukášovy Sýkořice, uvidíme. Seženu pro ně třicet lístků.

* Uzavřete tento rok už jako vdaná dáma?

To nevím... Nechám si říct od kartářky, jestli je to šťastný rok na vdavky! (smích) Já tomu moc nerozumím, ale ona to bude vědět...



Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %
Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %

O někoho se opřít a nebýt v tom sama… To byl hlavní impuls, proč Anna Sedláková a Karolína Krejčová založily projekt Indiánky. Obě dvě slyšely ve...