Debl jste zvládli na jedničku. Bylo to opravdu tak lehké, jak to z tribuny vypadalo?
Jsem rád, že jsem na kurtu vydržel a že jsme s Tomášem urvali druhý český bod. Povedl se nám vstup do zápasu. Až na zaváhání v začátku třetího setu jsme měli utkání pod kontrolou. Je také kladem, že zápas s dvojicí Argentiny nebyl moc náročný. Vedeme 2:1 a zítra nás čeká těžký a rozhodující den,
Cítil jste vůbec zraněné koleno?
Drželo, ale musím přiznat, že to není úplně nejlepší.
Ve druhém setu se dokonce zdálo, že trochu kulháte...
To je pravda, podvědomě jsem na nohu asi nenašlapoval. Pořád mě omezují bolesti. Nejsem v optimálním stavu.
Zvládnete nastoupit do zítřejší dvouhry proti Juanu Monakovi?
Pobavím se o tom později. Teď se budu dál léčit. Společně pak rozhodneme, co bude dál.
A kdybyste musel nastoupit hned teď, jak byste se rozhodnul?
Na kurt bych určitě nešel. Hlava a srdce by strašně chtělo, ale tělo přede mě staví velké vykřičníky.
Čtyřhru sledoval také váš tatínek. Co na výkon říkal?
Jen málokdy mě může vidět na vlastní oči, tudíž utkání strašně prožíval. Vychovával mě a je hrdý, že reprezentuji svou zemi. Jsem rád, že tu je a že ho můžu po zápase obejmout.
