"Spekuluje se o tom delší dobu. Vím, že se to zkoušelo, ale já jsem se s tím ještě nesetkala a neměla jsem plastový míček nikdy v ruce," řekla ČTK česká jednička Iveta Vacenovská. "Především bude záležet na kvalitě míčku. Slyšela jsem, že měl zvuk, jako kdyby byl prasklý, tak uvidíme," řekla pětadvacátá hráčka světa.
Celuloidový míček zavedl roku 1899 Angličan James Gibb, který ho pro Evropu objevil v Americe. Revoluční změnou prošel míček v říjnu 2000, kdy byl zvětšen na průměr 40 milimetrů a o něco ztěžkl, aby hra nebyla tak rychlá jako dřív.
Petr Korbel měl dvakrát možnost si v Německu a v Japonsku plastový míč vyzkoušet. "Asi na pět minut. Mělo to jiný zvuk a balonek letěl přímočařeji. Spíš to bude pro bijce, pro hráče, kteří hrají na sílu a ne moc technicky, ale bude záležet, jak se jim podaří míček vyrobit a jaké vyvinou nové potahy," uvažoval účastník pěti olympijských her.
Podle Korbela byla původní představa, že by se plastový míček používal už od letošního podzimu. "Ale firmy mají problém vyrobit kvalitní balonky a i životnost je krátká. Míč se brzy šišatí nebo praská," slyšel Korbel a vzpomněl si, že už v minulosti se chvilku hrálo s podobným míčkem. "Byl jak kámen a modřina zůstala týden," doplnil.
K vývoji nového míče ITTF donutil především fakt, že rapidně klesá počet továren celuloidu, protože výroba této vysoce hořlavé látky je nebezpečná.
Z celuloidu se v současnosti vyrábějí především pingpongové míčky a kytarová trsátka. Nejvíc se celuloid proslavil u filmu a ve fotografii, ale byl nahrazen digitalizací.
