1. července 2019 20:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Štve mě česká závodní mentalita, vzteká se po porážce na mistrovství republiky Štybar

Zdeněk Štybar | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdeněk Štybar | foto: Alexander Kliment

Trnava (Od našeho zpravodaje) Čtyři čeští cyklisté z týmů kategorie World Tour startovali na společném šampionátu Čechů a Slováků v Trnavě. Z těch aktivních chyběl pouze Roman Kreuziger, který před Tour dohání tréninkové manko v Itálii. V pořadí závodu pak dosáhl nejvýše Petr Vakoč, třetí v cíli. A nadšený rozhodně nebyl.

„Podařilo se mi odskočit v dobré skupině a docela dobře jsme v ní pak spolupracovali,“ vracel se Petr Vakoč k průběhu závodu, v němž sedmičlenná a později šestičlenná skupina absolvovala předlouhých 140 kilometrů před pelotonem a dospěla posléze až do cíle.

„Elkov měl v naší skupině převahu, dva své jezdce a silného sprintera,“ připomněl Vakoč pozdějšího šampiona Františka Sisra, jemuž asistoval Michal Schlegel. 

„Pokusil jsem se jim nastupovat, bohužel se mi nepovedlo ujet jim. Třetí místo je zklamáním. Jen vítězství se počítá. Chtěli jsme, aby tu vyhrál někdo z Quick-Stepu.“

Petr Vakoč

Petr Vakoč

Duo belgické stáje Vakoč - Štybar se v úvodu závodu střídalo v hlídání útoků ostatních. Ten klíčový vyšel na Vakoče. „Ale ještě dvě kola před cílem jsem si myslel, že nás peloton dojede,“ přiznal.

V závěru se potom pokusil o dlouhý 300metrový spurt z první pozice. „Za poslední zatáčkou jsem měl asi 10metrový náskok,“ líčil. 

„Viděno zpětně to asi nebyla ode mě nejlepší taktika. Ale věděl jsem, že Franta Sisr je ve spurtu o hodně rychlejší než já. Vsadil jsem tedy na tuhle kartu a nevyšlo to.“

Na pásce jej přespurtovali vítězný František Sisr z Elkova a druhý Tomáš Kalojíros ze Sparty Praha.

Štybar: Jako kdyby závodili jen proti mně

Zatímco Vakoč působil za cílem především zklamaně, Zdeněk Štybar byl závodem rozčarovaný a požádal o půlhodinový odklad na uklidnění, než se k němu vyjádří. 

„Takové je i naše týmové pravidlo, hlavně po krizových situacích bychom neměli komunikovat 30 minut po dojezdu.“

Přesto zůstával Štybar i o hodinu a půl později průběhem mistrovského klání roztrpčen.

„Štve mě zdejší závodní mentalita, kdy se závod blokuje od 20. kilometru, aby ti ostatní neměli šanci s tím něco udělat. Ti čeští kluci se s takovým přístupem k závodům nikdy nezlepší.“

Narážel tím na situaci, kdy v úvodu závodu ujela skupina uprchlíků, ve které měla stáj Elkov Author početní převahu, načež ostatní jezdci ze sedmičlenného výběru Elkovu „zablokovali“ peloton.

Zdeněk Štybar v cíli mistrovského závodu.

Zdeněk Štybar v cíli mistrovského závodu.

Tým Elkov nedělal rozhodně nic proti pravidlům. Zvolil si strategii, kterou považoval za vítěznou, a ta fungovala. Už druhým rokem po sobě slavila hradecká stáj domácí titul.

„Že má Elkov početní převahu, to všichni víme, není důvod jakkoli to kritizovat,“ říkal Štybar. 

„Ale oni by měli být v domácím pelotonu vzory, ti mladí kluci jejich taktiku okoukávají a takhle pochytí špatnou mentalitu závodění. Ukočírovali to pro sebe dobře. Ale strašně mi dnes chyběla motivace pěkně si zazávodit.“

„Divácká kulisa byla neskutečná, jenže divákům musí připadat, že nás to na kole nebaví, když v jednu chvíli jede peloton rychlostí jen 30 km/h. Kdyby nějaký čas netahala tempo slovenská Dukla Banská Bystrica, měli bychom deset minut zásek.“

Triumfující Sisr si za cílem strategii svého týmu pochvaloval: „Naši kluci nikdy nenechali z balíku ujet víc než jednoho nebo dva jezdce a ti by museli být nesmírně silní, aby nás sami dojeli.“

Také Štybar zkusil osamoceně se vydat před peloton a chvíli tam setrval, než ho parta Elkova zase sjela.

„Vedoucí skupina už tou dobou měla čtyři minuty,“ popisoval. 

Zdeněk Štybar na mistrovské trati.

Zdeněk Štybar na mistrovské trati.

„Odjel jsem kvůli Petru Vakočovi, chtěl jsem dosáhnout toho, aby Petr nemusel v čelní skupině aspoň jedno kolo střídat na špici, protože tam mohl říci, že jsem za nimi. A já si aspoň trochu zatrénoval, když už tu jedeme 180 kilometrů. Protože jinak by to byl i špatný tréninkový den.“

Štybar se i poté opakovaně pokoušel z pelotonu nastoupit.

„Snad dvacetkrát, už jen tak ze srandy, aspoň aby to ostatní bolelo. Elkov mě vždycky okamžitě sjel. Když později vyrazili před peloton Dan Turek a Pepa Černý, tak už je Elkov nechal jet, ani se nezvedli. Jako by dneska závodili jen proti Štybarovi. Ale na to mají právo.“

Jestliže Elkov a vlastně ani Slováci z Bory nechtěli v pelotonu vytvářet rychlejší tempo, těžko se hledal někdo, kdo by se ho ujal, a přispěl tak k dostižení uprchlíků.

„Elkov má nejlepší závodníky z Čech z těch, kteří nepůsobí ve vyšších divizích. Ostatní české týmy nic nezkusily, což byla chyba. Buď ti kluci na to neměli, nebo na to nemají koule,“ podotkl Štybar. 

S despektem vyhlíží také další domácí šampionáty: „Možná někdy za více než deset let, až bude závodit můj syn, se to u nás třeba změní.“.

Cíl proťal desátý, půldruhé minuty po vítězi.

Hirt: Jedu pro maminku

Za třetím Vakočem byl druhým nejlépe umístěným českým jezdcem z worldtourových týmů Černý z CCC, jenž po odvážné, ale beznadějné stíhací jízdě za vedoucí skupinou skončil v českém šampionátu šestý, se ztrátou 1:09 minuty.

Jan Hirt v dresu Astany dokončil závod na 16. místě s odstupem dvou minut. Původně na rovinaté trnavské trati vůbec startovat nechtěl. „Měl jsem mít po Švýcarsku desetidenní volno bez kola. Samotného mě překvapilo, že jsem tady,“ říkal.

Cyklista Jan Hirt v dresu Astany.

Cyklista Jan Hirt v dresu Astany.

Proč tedy dorazil?

„Kvůli mamince. Chtěla mě aspoň jednou v roce vidět závodit v Česku nebo na Slovensku. Dnes jedu pro ni,“ vysvětloval před startem.

Po závodě nezastíral, že nohy neměl tentokrát nejsilnější. „Byl jsem rád, že se držím v pelotonu.“

Peter Sagan: Titul pro Juraje, to je v pořádku

Radostná nálada panovala naopak v táboře rodiny Saganových, přestože se trojnásobný mistr světa Peter tentokrát ani nevešel na stupně vítězů a obsadil ve slovenském mistrovství čtvrté místo.

„Ale Sagan vyhrál, je to v pořádku,“ tvrdil. „Máme v rodině co oslavovat.“

Bratr Juraj byl ve vedoucí šestičlenné skupině jediným Slovákem, a tak měl slovenský titul víceméně jistý už dlouho před cílem, jakmile bylo jasné, že skupinu nikdo nedojede.

„Předtím s námi Juraj točil tempo a spolupracoval,“ uvedl Vakoč. „Věděl, že když naše skupina dojede do cíle, bude mít jasný titul.“

Kolumbijec Fernando Gaviria vítězí v úvodní etapě Tour de Franc 2018 před...
Německý cyklista Marcel Kittel slaví etapové vítězství na Tirreno-Adriatico....

Juraj Sagan tak získal jeden z pěti národních titulů, které tým Bora o víkendu v kategorii Elite napříč Evropou posbíral.

Už v letech 2016 a 2017, kdy Peter Sagan oblékal duhový dres mistra světa, si starší Juraj dojel pro trikot slovenského šampiona.

Také on, podobně jako v české verzi František Sisr, si pochvaloval, že bratr Peter a Erik Baška, kolegové z týmu Bora, za ním kontrolovali situaci v pelotonu a likvidovali případné nástupy slovenských jezdců.

„Máme to za sebou, přežili jsme, jen to teplo kdyby nebylo takové,“ ulevil si Juraj po závodě ve 32stupňovém vedru.

Peter se usmál: „S hierarchií v rodině ani teď nebude problém, pořád mu zbývá vyhrát mistrovství světa.“

DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?
DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?

Kdo jiný by měl vyzkoušet chuť nového Pribináčka Kapsíka než děti. Jak dopadl tenhle tvarohový dezert, který na pultech obchodů najdete ve dvou variantách: kakaové a vanilkové.