Pokud bude platit už dříve nastíněný polský scénář, mělo by po tomto summitu zaznít mohutné „Ne“ v souvislosti se startem Rusů a Bělorusů v Paříži.
Nelze očekávat, že se na takovém postoji shodnou všechny evropské země (například Maďarsko), ovšem má jít o početnou a významnou skupinu zemí, která bude v následujících týdnech a měsících vyvíjet tlak na Mezinárodní olympijský výbor (MOV).
Pozvání navíc přijali i představitelé vlád Kanady, Japonska, Nového Zélandu a Jižní Koreje.
„Páteční schůzku intenzivně řešíme s ministerstvem školství,“ informoval iDNES.cz Jakub Večerka, mluvčí české Národní sportovní agentury. „Mohu potvrdit, že za NSA se zúčastní předseda Ondřej Šebek.“
Předseda Ukrajinského olympijského výboru Vadym Gutcajt mezitím zaslal dopisy prezidentovi MOV Thomasi Bachovi, šéfům mezinárodních sportovních federací i národních olympijských výborů s prosbou, aby zajistili, že sankce proti Rusku a Bělorusku zůstanou v platnosti až do ukončení ruské agrese na Ukrajině.
„Podle mého názoru je cena života Ukrajinců, kteří zemřeli vinou ruské války, tou nejvyšší hodnotou a my nemáme v tomto směru právo na kompromis,“ konstatoval Gutcajt. „Víme, že pro každého sportovce jsou olympijské hry velmi důležitou soutěží, ale nemohou být přece důležitější než životy umírajících Ukrajinců. Proto se nyní v Evropě spojujeme. Rusové a Bělorusové za dané situace na olympijské hry nepatří.“
Mezinárodní olympijský výbor zastává zatím jiný názor (v duchu své teorie o apolitičnosti sportu) a v lednu dal najevo, že plánuje start Rusů a Bělorusů v Paříži pod neutrální vlajkou.
Olympijské výbory Ukrajiny, Polska, Lotyšska a Litvy proto vyhlásily, že v případě umožnění účasti Ruska a Běloruska nevylučují bojkot her. Podle polského tvrzení může být takto smýšlejících zemí více než třicet. Ministři sportu Polska a všech tří pobaltských zemí už zaslali na MOV společný požadavek, aby byl Rusům a Bělorusům start v Paříži zapovězen.
Mezinárodní olympijský výbor varoval, že Ukrajina i další země by bojkotem her v Paříži porušily Olympijskou chartu a mohly by být za takový přístup penalizovány na budoucích hrách.
„A co porušení míru?“ uvedl Gutcajt v reakci na toto prohlášení MOV. „Není naopak ruský útok porušením Olympijské charty? Lidé umírají a my bojujeme za svou nezávislost. Nechápu, jak můžeme porušovat chartu.“
Ukrainian U20 decathlon champion Volodymyr Androschuk died in a battle near Bakhmut on Jan 25.
A promising athlete and a true hero, he could have been able to participate in the Olympic Games in Paris, if russia hadn’t invaded Ukraine
Why do russians still have this privilege? https://t.co/QlYuRoOGg8
Faktem je, že Rusko v minulosti nehorázným způsobem porušilo takzvaný „olympijský mír“ v době konání olympijských a paralympijských her, když 23. února 2014, bezprostředně po ukončení zimních her v Soči, anektovalo ukrajinský Krym, a stejně tak i loni 24. února, když v mezidobí mezi olympiádou a paralympiádou v Pekingu zaútočilo na Ukrajinu.
Český olympijský výbor vyjádřil podporu současnému doporučení MOV ohledně vyloučení Rusů a Bělorusů z mezinárodních soutěží (které však chce MOV pro kvalifikaci na olympiádu v Paříži revidovat), ale zároveň rezolutně vyloučil možnost bojkotu her. Za což se mu dostalo značné pozornosti i v ruských propagandistických médiích, například na RIA Novosti.
Komise sportovců Litevského národního olympijského výboru naopak v závěru minulého týdne přijala usnesení, v němž vyzývá všechny mezinárodní sportovní organizace, aby neumožnily sportovcům z Ruska a Běloruska startovat nejen v Paříži 2024, ale i v Miláně 2026.
Allowing Russia to compete at the 2024 Olympics in Paris would mean that terror is “somehow acceptable”. Here on photo is one more argument from Ukraine. “Keeping politics out of sports” you still end up with this. https://t.co/KuHTVUYBGX
„Vzhledem k tomu, že každá mezinárodní federace je výhradně zodpovědná za mezinárodní soutěže a kvalifikace na olympijské hry, apelujeme na vás, abyste přijali veškerá možná opatření k zajištění toho, aby Rusko a Bělorusko byly vyloučeny z mezinárodních soutěží i z olympijských her, dokud probíhá válka na Ukrajině,“ uvádí se v litevském prohlášení.
Litevská ministryně sportu Jurgita Šiugždinienéová řekla v souvislosti s britským summitem televizi Sky News: „Je nutné dohodnout se na jednotném postoji proti účasti Rusů a Bělorusů na hrách i pod neutrální vlajkou. Jejich start bychom vnímali jako snahu legitimizovat agresivní ruskou válku na Ukrajině a odvést od ní pozornost. Obě země by využily olympijskou platformu k vlastní propagandě. Bylo by velmi špatné, kdybychom jim tuto příležitost poskytli.“
One of the key voices of russian domestic propaganda Sergey Mardan explains russia’s main rule: there’re no rules.
Doping, wars, annexations, threats of nuclear holocaust - all parts of it. Meanwhile, @Olympics wants to invite them.
#BanRussianAthletes
https://t.co/GNtJ9bKDqm
Proti účasti Rusů v Paříži se už vyslovili i zvolený český prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala, ministr zahraničí Jan Lipavský a předsedové obou parlamentních komor Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová.
Odpůrci startu Rusů a Bělorusů v Paříži argumentují také tím, že i Jihoafrická republika byla v minulosti na 20 let vyloučena z olympijského hnutí kvůli své tehdejší rasistické politice. Představitelé MOV odrážejí tyto argumenty tvrzením, že v té době platily také sankce OSN vůči Jihoafrické republice.
„Vůči Rusku a Bělorusku v tuto chvíli žádné sankce OSN neplatí,“ uvedl MOV.
Tato argumentace nicméně značně pokulhává, protože Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN (a zároveň válečný agresor) může jakoukoli navrhovanou rezoluci ohledně sankcí vetovat.
Vedení MOV zároveň tvrdí, že vládní nátlak na sportovce a sportovní organizace v jednotlivých zemích má být odmítnut, protože posláním olympijského hnutí je „sjednotit celý svět v mírové soutěži“.
Že Rusko v posledních týdnech dál bombarduje civilní cíle, opětovně vyhrožuje použitím jaderných zbraní a s velkou pravděpodobností připravuje další mohutnou ofenzivu na Ukrajině, jako by nikdo v MOV nebral v potaz.
Podle dostupných informací je navíc více než polovina ruských olympioniků zaměstnancem armádního sportovního střediska.
