Středa 30. listopadu 2022, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Švédský tenis vzpomíná na slavnou éru legend. Vrátí ji mladý Etiopan?

Roland Garros

  17:00
STOCKHOLM/PRAHA - Björn Borg, Mats Wilander a Stefan Edberg. To jsou jména mužů, kteří proslavili švédský tenis. Švédské legendy vyhrály od roku 1974 do roku 1992 24 ze 76 grandslamových titulů a V 70., 80. a 90. letech bojovaly s Američany o vládu nad tenisovým světem. Ale to už je jen minulost. Minulý týden začal ve Švédsku turnaj Stockholm Open a startoval na něm i momentálně nejlepší domácí hráč - třiadvacetiletý Markus Eriksson. Patří mu až 416. místo v žebříčku ATP a neprošel ani přes 1. kolo. Největší nadějí země je proto teprve sedmnáctiletý syn etiopského maratonce.

Björn Borg. foto: Reprofoto

Ve Stockholmu byl z domácích nejúspěšnější jednatřicetiletý Joachim Johansson. Někdejší devátý tenista světa hrál první turnaj ATP od sezony 2011 a přece dokázal vyřadit alespoň jednoho soupeře. "Všichni si zvykli na úspěchy, byli jsme rozmazlení. Těžko se ale mohou hned objevit hráči, kteří budou stejně dobří jako Wilander nebo Edberg," přemítá nad důvody úpadku Švéd a někdejší 15. hráč světa Mikael Tillström.   Co se ale změnilo od generace, která vyhrála čtyřikrát prestižní Davis Cup? Od hrdinů, kteří v roce 1988 ovládli všechny čtyři grandslamové turnaje (jeden získal Edberg, tři Wilander). "Hrozně rád jsem tyhle legendy sledoval," vypráví devětadvacetiletý Robin Söderling.

Dvojnásobný finalista Roland Garros je posledním švédským tenistou, který se vypracoval mezi nejlepších deset hráčů světa. "Už od dětství jsem býval velkým patriotem. Byl jsem nadšený, že na každém grandslamovém turnaji byl jeden Švéd, který bojoval o titul. Měl jsem své idoly a díky tomu jsem začal hrát tenis," dodává. Od domácího triumfu ve Stockholmu v roce 2011 ale Söderling nehraje. Jeho zdravotní potíže začaly mononukleózou a nyní už dva roky bojuje s únavovým syndromem. Třebaže začal s tréninkem, stále se velmi rychle vyčerpá. Proto si raději hledá zadní vrátka a začal vyrábět vlastní tenisové míčky.

Po jeho vynuceném odchodu se žádný Švéd neobjevil v prvních třech stovkách větového pořadí. "Jakmile Robin onemocněl, ukázaly se naplno problémy našeho tenisu. Všichni věděli, že po něm tu není žádný dobrý hráč, ale jen velká propast. Ale teprve tehdy si to uvědomili," přiznává bývalý čtvrtý hráč žebříčku Jonas Björkman, který ukončil kariéru v roce 2008. Země jako Francie a Španělsko přitom dřív vysílaly trenéry, aby se od Švédska učili vychovávat tenisové hvězdy. "Ale teď už je to jinak. Přitom si dobře pamatuju, jak jsem se švédskými hráči trávil veškerý čas. V šatnách vždycky měli vlastní koutek. Je to zvláštní pocit, ale chybí mi to," vzpomíná dvaatřicetiletý Fin Jarkko Nieminen, který kvůli úspěchům od deseti let trénoval ve Švédsku.

Robin Söderling.

Jenže švédští trenéři se nechali slávou ukolébat a přestali sledovat nejnovější trendy. "Zatímco se tenis rozvíjel, oni zůstali na stejné úrovni jako v 80. letech," věří Söderling. Podle Johansson zavinily úpadek zase ekonomické změny v Evropě. "Tenis býval sportem pro bohaté a Švédsko bývala bohatá země. Tenis si tady mohlo dovolit daleko víc lidí než jinde na kontinentu. Ale dnes už to tak není," vysvětluje Johansson, který nyní pracuje jako tenisový kouč.

Ve Švédsku je nedostatek kurtů, počasí navíc nedovoluje hrát venku

Ve Švédsku je navíc nedostatek kurtů, počasí stejně po většinu roku nedovoluje hrát venku. Domácí tenisté jsou proto nuceni trénovat v halách. "Je stále těžší zamluvit si kurt, neustále jsou obsazené. Jediné volné termíny jsou brzy ráno nebo pozdě večer a to pro mladé není vhodná doba na hraní tenisu," říká Söderling. Mnoho Švédů také utíká do jiných sportů. Země má spoustu skvělých hokejistů v NHL (Henrik Lundqvist, Henrik Zetterberg, Henrik Sedin a Daniel Sedin), dobrých fotbalistů (hvězdný Zlatan Ibrahimovič z Paris St. Germain dotáhl tým do baráže mistrovství světa) a šest mužů v první stovce golfového žebříčku (včetně světové trojky Henrika Stensona).

Švédský tenista Wilander.

"Proto potřebujeme nějakého výjimečného hráče, aby zase přilákal děti zpátky k tenisu," ví Söderling. O mnoho lépe na tom není ani ženský tenis ve Švédsku. Pouze tři hráčky jsou v prvních čtyřech stovkách žebříčku WTA - Johanna Larssonová (84. místo) a 109. Sofia Arvidssonová. Proto v roce 2011 vznikla ve Stockholmu první opravdová tenisová akademie. Švédští trenéři v ní vychovávají domácí talenty. Šanci mají ale i přistěhovalci. Proto je největší švédskou nadějí současnosti sedmnáctiletý Elias Ymer, syn etiopského maratonce.

Mladík už vyhrál důležitý zápas proti Norsku a zachránil Švédsko od pádu z Druhé světového skupiny Davis Cupu. A stal se spolu s legendárním Wilanderem nejmladším hráčem Švédska, který vyhrál v prestižní týmové soutěži zápas. "Nevadí mi, že na mě země spoléhá. Rád pracuju pod tlakem," usmívá se mladík. "Ale všichni teď na něj budou spoléhat a všichni mu teď budou podlézat, jen aby tenis zachránil. Mám o něj strach," obává se Johansson.

Ať se dětem lépe dýchá. Proč vyrazit do Dětské léčebny Cvikov
Ať se dětem lépe dýchá. Proč vyrazit do Dětské léčebny Cvikov

Respirační onemocnění postihne čas od času každé dítě. Někdy ale může i banální onemocnění vést k nepříjemným chronickým stavům. Blíží se podzim a...

Mohlo by vás zajímat