* Proč vás zlákalo angažmá v Plzni?
Vůbec jsem nečekal, že tady skončím. Původně jsem nechtěl do mistrovství světa nic vzít. Byl jsem ale osloven prezidentem Valáškem, kterého dost let znám. Zeptal se mě, jestli bych si to dokázal představit. Jsem typ, pro kterého je to výzva. Dva roky jsem vojákoval v Dukle Tachov a západočeský kraj mi byl blízký. Mise to bude velmi náročná. Věřím, že dokážu kluky zbavit deky, která na nich leží.
* Přicházelo vám v posledních týdnech víc nabídek?
Od konce posledního angažmá v Ahlenu jsem sondoval trenérský trh. Míst už tolik není a adeptů přibývá. Byly tu dvě nabídky z bundesligy, ale v úzkém rozhodování dostal přednost můj protikandidát.
* Jaké nejtěžší překážky vás u týmu nyní čekají?
Mančaft udělal na podzim kus práce, ale pak přišly neúspěchy. Kluci jsou pod stresem a bojí se. Proto u nich musí přijít srdíčko, nadšení, sebedůvěra a chuť se rvát až do posledních minut. Samozřejmě se podíváme na taktické úlohy hráčů. To, že jsem tady, značí, že ten potenciál opravdu existuje. Půjde o team work. Ta rodina, jak jsem to nazval ve Spartě a v Teplicích, tady prostě musí jet.
* Vidíte rozdíl mezi tím burcovat Spartu a Plzeň?
Kdybychom byli ve stejné situaci jako tenkrát Sparta, nebylo by to špatný. (usmívá se) Jde o jiný tlak, než když hrajete o poháry. Zažil jsem to v Ahlenu a byl to nervydrásající boj až do konce.
* Hned na úvod vás čeká těžký soupeř. Nepřál byste si někoho slabšího než vedoucí Liberec?
Je to lepší, než kdyby přijel tým, který je v podobné situaci jako my. Nemáme co ztratit, i když Liberec je favoritem. Chtěl bych poprosit všechny Plzeňáky, aby přišli a nenechali nás v tom. Viděli jste v derby, co to s hráči udělá.
* V posledním kole naopak pojedete na Spartu. Bude to pro vás hodně emotivní zápas?
Až se bude blížit, tak se mu začnu věnovat. Doufám, že už budu s Plzní zachráněný. Třeba sparťanský kluci budou ještě o něco hrát a my jim tam budeme zatápět.
* Překonal jste už nečekaný odchod z Letné v prosinci 2004?
To je dávno pryč a s panem doktorem Křetínským jsme si to vyříkali. Když jsem byl v sobotu na derby, potkali jsme se a podali si ruce. Popřál jsem mu, aby Sparta vyhrála a asi to mělo svůj efekt. Snad mi také nyní pošle zprávu a efekt to bude mít zase pro mě.
* Jste známý svými rituály. Najdete si také v Plzni oblíbený kostel?
Kostel sv. Antonína na Štrosmajeráku v Praze stále stojí a já mu zůstanu věrný. Tady se určitě poohlédnu po jiném kostelíčku, kde najdu inspiraci.
* A co tataráky pro hráče?
To si pište, že přijdou. Jen nevím, jestli hned. Hráči si na ně budou muset postupně zvykat, aby pak nepřišly nepříjemné příhody. Uvidíme, co to s nimi udělá, když se jim naservíruje olejíček s česnečkou. Když ale chcete na hřišti kousat, musíte i něco spolknout.
Vůbec jsem nečekal, že tady skončím. Původně jsem nechtěl do mistrovství světa nic vzít. Byl jsem ale osloven prezidentem Valáškem, kterého dost let znám. Zeptal se mě, jestli bych si to dokázal představit. Jsem typ, pro kterého je to výzva. Dva roky jsem vojákoval v Dukle Tachov a západočeský kraj mi byl blízký. Mise to bude velmi náročná. Věřím, že dokážu kluky zbavit deky, která na nich leží.
* Přicházelo vám v posledních týdnech víc nabídek?
Od konce posledního angažmá v Ahlenu jsem sondoval trenérský trh. Míst už tolik není a adeptů přibývá. Byly tu dvě nabídky z bundesligy, ale v úzkém rozhodování dostal přednost můj protikandidát.
* Jaké nejtěžší překážky vás u týmu nyní čekají?
Mančaft udělal na podzim kus práce, ale pak přišly neúspěchy. Kluci jsou pod stresem a bojí se. Proto u nich musí přijít srdíčko, nadšení, sebedůvěra a chuť se rvát až do posledních minut. Samozřejmě se podíváme na taktické úlohy hráčů. To, že jsem tady, značí, že ten potenciál opravdu existuje. Půjde o team work. Ta rodina, jak jsem to nazval ve Spartě a v Teplicích, tady prostě musí jet.
* Vidíte rozdíl mezi tím burcovat Spartu a Plzeň?
Kdybychom byli ve stejné situaci jako tenkrát Sparta, nebylo by to špatný. (usmívá se) Jde o jiný tlak, než když hrajete o poháry. Zažil jsem to v Ahlenu a byl to nervydrásající boj až do konce.
* Hned na úvod vás čeká těžký soupeř. Nepřál byste si někoho slabšího než vedoucí Liberec?
Je to lepší, než kdyby přijel tým, který je v podobné situaci jako my. Nemáme co ztratit, i když Liberec je favoritem. Chtěl bych poprosit všechny Plzeňáky, aby přišli a nenechali nás v tom. Viděli jste v derby, co to s hráči udělá.
* V posledním kole naopak pojedete na Spartu. Bude to pro vás hodně emotivní zápas?
Až se bude blížit, tak se mu začnu věnovat. Doufám, že už budu s Plzní zachráněný. Třeba sparťanský kluci budou ještě o něco hrát a my jim tam budeme zatápět.
* Překonal jste už nečekaný odchod z Letné v prosinci 2004?
To je dávno pryč a s panem doktorem Křetínským jsme si to vyříkali. Když jsem byl v sobotu na derby, potkali jsme se a podali si ruce. Popřál jsem mu, aby Sparta vyhrála a asi to mělo svůj efekt. Snad mi také nyní pošle zprávu a efekt to bude mít zase pro mě.
* Jste známý svými rituály. Najdete si také v Plzni oblíbený kostel?
Kostel sv. Antonína na Štrosmajeráku v Praze stále stojí a já mu zůstanu věrný. Tady se určitě poohlédnu po jiném kostelíčku, kde najdu inspiraci.
* A co tataráky pro hráče?
To si pište, že přijdou. Jen nevím, jestli hned. Hráči si na ně budou muset postupně zvykat, aby pak nepřišly nepříjemné příhody. Uvidíme, co to s nimi udělá, když se jim naservíruje olejíček s česnečkou. Když ale chcete na hřišti kousat, musíte i něco spolknout.
