Tenisové zlato z Paříže. Macháč a Siniaková ovládli smíšenou čtyřhru

Čtyři bronzy. Tři stříbra. Teď už nikoliv jedno, ale dvě zlata. Tak vypadá historická bilance tenistů z České republiky na olympijských hrách. A nezapomínejme, že o víkendu se může ještě vylepšit.

Ve smíšené čtyřhře to „cinklo“ podruhé. Když se zadařilo před osmi lety, fanoušci na tribunách v Rio de Janeiru obdivovali široký úsměv Lucie Hradecké a veselé poskoky známého baviče Radka Štěpánka, kteří po úspěšném utkání o bronz dali volný průchod emocím.

Nefalšovaná radost pohltila také Macháče se Siniakovou. Jakmile poslední míček z čínské strany zamířil do autu, objali se a nadšeně gestikulovali směrem k trenérům či Barboře Krejčíkové, která je přišla podpořit.

Na cestě do finále neztratili ani set, závěrečný duel pro ně byl tím nejnáročnějším. Přitom se dlouho zdálo, že jej promění v naprosto jednoznačnou záležitost. Vždyť první set ovládli za pouhých třiadvacet minut!

Číňané se ale dokázali obdivuhodně zvednout. Na konci druhého setu poprvé prolomili servis soupeřů, v rozhodujícím super tiebreaku vedli 3:0 a později 8:6. Za stavu 8:8 podával Čang na Siniakovou, ale vyrobil nečekanou dvojchybu. O pár okamžiků později už na kurtu Philippa Chatriera započala česká radost.

Diváci se během zápasu na tribunách bavili, mávali vlajkami a v přestávkách se vlnili do rytmu hudby. Uvolněnější atmosféra chvílemi panovala i na kurtu. Částečně možná proto, že Macháč s Čangem se velmi dobře znají.

Pojí je přátelství, v lednu utvořili úspěšný deblový pár, došli třeba do semifinále Australian Open. V Paříži se potkali už v prvním kole dvouhry, po třísetovém vítězství se radoval český tenista.

Když oba viděli, jak postupují pavoukem v mixu, začali se popichovat, že se určitě potkají v boji o zlato. Povedlo se, načež Macháč s úsměvem hlásil: „Kdybychom ho vystřelili i ve finále, asi už mě nebude mít tak rád.“

Tomáš Macháč a Kateřina Siniaková pózují se zlatými medailemi.

Ve smíšené čtyřhře bývá zvykem, že o gamy při servisu žen se bojuje daleko více. Ale ve finále o podání jako první přišel Čang. Za stavu 2:2 v úvodním setu si neodpustil pár zbytečných chyb a pustil Čechy do trháku.

O pár okamžiků později jej napodobila i jeho parťačka, nepovedenou pasáž Číňanů zakončila dvojchybou. Vstup do utkání jí nevyšel, Macháč se Siniakovou přes ni vcelku snadno získávali body.

Druhý set nabídl o poznání vyrovnanější partii. Wang se nakopla povedenými prohozy, několikrát nachytala i českého tenistu, který si občas nechával prostor u čáry až příliš otevřený.

Siniaková se rozhodně nenechala zahanbit. Tradičně s přehledem četla hru, nebála se přebíhat na síti, s Čangem držela krok i ve výměnách od základní čáry. Problémy měla jen s jeho svižným servisem, který létal rychlostí přes 200 kilometrů za hodinu.

Kateřina Siniaková se natahuje po míčku ve finále smíšené čtyřhry.

V závěru se zdálo, že osmadvacetiletá hráčka začíná pomalu odpadávat. Během super tiebreaku se chytala za bolavou pravou ruku, ale nepoložila se. Opět potvrdila, že patří k nejlepším deblistkám na světě.

Finálové atmosféry pod pěti kruhy se nezalekla, okusila ji podruhé v kariéře. V Tokiu společně s Krejčíkovou ovládly ženskou čtyřhru a staly se prvními olympijskými šampionkami v samostatné české historii.

V Paříži si rodačka z Hradce Králové bilanci ještě vylepšila, dvě zlata ze sportovního svátku pod pěti kruhy nikdo další z českých tenistů nemá. Když několik minut po skončení finále vylezla na stupně vítězů s medailí na krku a poslouchala státní hymnu, neubránila se slzám.

Možná až tam si uvědomila, na jak výjimečný výsledek s Macháčem dosáhli. Její parťák se deblu pořádně začal věnovat až na začátku letošního roku. A teď je olympijským šampionem.

Marný boj s Italkami

Další obrat se nekonal, Muchová s Noskovou v semifinále na dvorci Suzanne Lengleové výrazně zaostávaly. Často kazily, k brejkbolům se propracovaly až v závěru a Saře Erraniové s Jasmine Paoliniovou podlehly v semifinále ženské čtyřhry hladce 3:6, 2:6.

„Rozhodně nejásáme radostí, že jsme prohrály, nálada je smutnější. Ale zkusíme se z toho oklepat. V sobotu máme volný den a v neděli zabojujeme o třetí místo,“ líčila zkušenější z Češek.

Příčinu porážky lze hledat především u jejích třech neudržených servisů.

První ztráta přišla v úvodním setu za stavu 3:4. Pár povedených returnů z italské strany, několik lehčích chyb od základní čáry a nepříjemnost byla na světě. Češky po ztrátě úvodní sady zamířily do šatny, ale ani prodloužená pauza jim nepomohla.

Ve druhém dějství získaly soupeřky výhodu brejku o poznání dříve, už za stavu 1:1. A podání Muchové prolomily i potřetí v závěrečné fázi duelu, kdy už o jejich vítězství pochyboval jen málokdo.

Italky nepředstavovaly nezdolnou překážku, ale počínaly si velice sebevědomě. Ne nadarmo si před necelými dvěma měsíci zahrály v areálu Rolanda Garrose finále čtyřhry.

Karolína Muchová v semifinále ženské čtyřhry. (2. srpna 2024)

Dařilo se především sedmatřicetileté harcovnici Erraniové, bývalé člence elitní desítky v singlu a v současnosti jedné z nejzkušenějších deblistek na okruhu, která získala pět grandslamových titulů.

Soupeřkám sice dávala šanci útočit pomalým servisem, ale na síti jim dobře skrytými přeběhy a přesnými voleji způsobovala značné potíže. Chybovala jen výjimečně, táhla mladší krajanku, která zprvu působila nervózně.

Ani jedna z Italek vzhledem k menšímu vzrůstu neposílala míček přes síť s takovou razancí. Paoliniová měří 163 centimetrů, Erraniová jen o centimetr víc. Předpoklad, že by Češky mohly mít převahu ve výměnách od základní čáry, se ale vůbec nenaplnil.

Muchová s Noskovou nenašly rytmus, proti minimálně chybujícím sokyním zaostávaly téměř ve všem. Nenadechly se k dalšímu obratu jako v předchozích kolech, kde vyzrály třeba na nasazené jedničky Pegulaovou a Gauffovou.

I tak nemusí úplně smutnit, pořád mají šanci stát se pátým ženský duem v samostatné české historii, které si z akce pod pěti kruhy odveze cenný kov.

V nedělním zápase o bronz vyzvou Španělky Bucsaovou a Sorribesovou Tormovou, které ve druhém semifinále schytaly těžkou porážku 1:6 a 2:6 od Rusek Andrejevové a Šnajderové.

Naopak první finalistky neskrývaly euforii. A nebylo se čemu divit, vždyť Itálii zajistily první olympijskou medaili z tenisu od roku 1924, kdy v mužské dvouhře skončil třetí Uberto De Morpurgo.

Bitva o zlato mezi hvězdami

Mužská dvouhra na pařížské antuce vyvrcholí soubojem dvou největších favoritů. Carlos Alcaraz se na postup tolik nenadřel, Felixe Augera-Aliassima přejel dvakrát 6:1 a dál se může ucházet o zlato pod pěti kruhy.

Novak Djokovič si o něj ve své dlouhé a úspěchy ověnčené kariéře zahraje vůbec poprvé. Lorenza Musettiho zdolal 6:4 a 6:2, španělskému soupeři bude chtít oplatit nedávnou porážku z finále Wimbledonu.

Španělský tenista Carlos Alcaraz po zisku důležitého bodu.

Iga Šwiateková si po čtvrteční porážce s Číňankou Čeng Čchin-wen zajistila alespoň bronz. Proti Anně Karolíně Schmiedlové ze Slovenska potvrdila roli jasné favoritky a zvítězila 6:2, 6:1 za pouhých jedenašedesát minut.

Macháč s Pavláskem už znají soupeře pro sobotní duel o bronz. Utkají se s třetími nasazenými Američany Fritzem a Paulem, kteří nestačili na Ebdena a Peerse z Austrálie po setech 5:7, 2:6.