Jak těžké bylo tohle vítězství oproti těm dřívějším?
Zaváhání na taxisu nám zkomplikovalo situaci, krapet jsme se propadli, ale Tiumen včas zabral a dostal se zpátky. A mně bylo blbé vzdávat hned na taxisu, vždyť je to teprve čtvrtá překážka! (smích) Musel jsem udržet nervy na uzdě, Tiumen ovšem ukázal, že je náš nejlepší překážkový kůň.
VÍCE O VELKÉ PARDUBICKÉ |
Věřil jste si ve finiši na do té doby vedoucí Sixteen v sedle s Josefem Bartošem, vaším dvorním žokejem?
Při tréninku s ní Tiumen problémy nemá. Je sice pravda, že Sixteen po slabší sezoně s podzimem pookřála, ale byl jsem přesvědčený, že to Tiumen dá. A taky to dal! Byl bych ovšem stejně nadšený, kdyby vyhrál Bartoš, vždyť jsou oba od nás.
Prý jste hned po závodě v lóži vybídl představitele České pojišťovny, aby pro příští rok navýšili dotaci dostihu, která už sedm let činí 4,5 milionu korun. Je to pravda?
Nedávno v Meranu při slavném Gran Premiu startovalo patnáct koní, z toho devět cizinců. Dotace jsou důležité, abychom sem přilákali kvalitní konkurenci, Velkou by to pozvedlo. Jsem přesvědčený, že najdeme společnou řeč i s novým vedením Dostihového spolku.
Jak se na vaši výzvu tvářili zástupci pojišťovny?
Smáli se! Ale kdyžtak je vyměníme… (smích)
Už máte na kontě dva vítězné hattricky – se Železníkem (1987, 1988 a 1999) a nyní s Tiumenem. Můžete je porovnat?
Bylo by hezké, kdybychom s Tiumenem za rok vyhráli počtvrté v řadě, to tu ještě nebylo. Ale tehdy bylo všechno jaksi pomalejší a volnější, teď se pořád někam řítíme. Ale k tomu srovnání – Železník byl hajzlík, zatímco Tiumen je hodný, mohlo by ho jet i malé dítě! (úsměv) Nicméně vyhrát s ním třikrát, to je úžasné zadostiučinění.
Jak se odměníte za osmý triumf ve Velké?
Chtělo by to zase dovolenou v teple jako loni, abych si prohřál kosti, je to na debatu v rodinném kruhu. Ale třeba mě manželka pustí…
