„Když jsem ji tam viděl jezdit, pomyslel jsem si: Ta je neskutečná – a bude dobrá, jednou lepší než Ondra. Dělala spoustu chyb, ale i tak dokončila hned první trénink sjezdu jedenadvacátá a v závodě pak bodovala.“
Od závodů v Ga-Pa začala jejich společná pouť.
A po 25 měsících je koučem olympijské vítězky.
Ledecká ovládla olympijský super G, byť předtím absolvovala za život jen osm závodů Světového poháru v této disciplíně. A v žádném nedojela lépe než devatenáctá.
„Připadám si jako v Jiříkově vidění,“ říká Tomáš Bank. Cosi podobného mi coby začínající kouč tvrdil, když jsme v únoru 2001 stáli pod svahem na mistrovství světa ve Svatém Antonu a jeho o čtyři roky mladší bratr Ondřej vyjel senzační 6. místo v kombinaci.
Jen abyste si představili, z jakých podmínek se tehdy toto umístění rodilo. V letech 1986–2000 žádný český muž nezískal ve Světovém poháru ani bod. Bankové si na zahraniční cesty vozili konzervy, přespávali v laciných penzionech a za dobrý výsledek si v restauraci dopřáli pizzu.
Když je bral na závody otec, jezdil po dálnicích záměrně pomaleji, aby je benzín tolik nestál. „Všechna auta nás předjížděla. Možná proto teď jezdíme jako hovada, protože máme tohle trauma,“ zasměje se Tomáš Bank.
Od svazu měli v roce 2001 na sezonu 20 tisíc korun. Lyže na kombinační sjezd jim firma Rossignol pouze půjčila, po závodě je museli vrátit. „Pořád jsme se jen o něco doprošovali,“ vzpomíná.
Přesto i tehdy dokázal s velmi malým týmem z minima vytěžit maximum.
S Ledeckou nyní dělá to samé. Ne, už rozhodně nejde o nedostatek prostředků finančních, zato těch časových. Život sněhové obojživelnice čas na přípravu polyká.
Tomáš Bank, lyžařský trenér Ester Ledecké.
Tomáš Bank, lyžařský trenér Ester Ledecké, a její maminka Zuzana.
„Poslední pořádný trénink rychlostních disciplín jsme měli koncem listopadu v Nakisce,“ vypráví Tomáš Bank. Navíc od 21. ledna a od Světového poháru v Bad Kleinkirchheimu na lyžích nestála a věnovala se snowboardu. Až zase v Koreji se na ně vrátila.
„Ale povedlo se nám nastavit trénink tak, že před závodem byla skvěle připravená,“ říká Tomáš Bank.
Brzdit je musel oba
Jeho trenérská kariéra začala v roce 1999 poté, co uzavřel vlastní závodní. „Nebyl jsem moc dobrý, mým maximem bylo 30. místo v obřáku na univerziádě,“ vrací se k ní.
Stal se koučem Ski klubu Šumperk, a když se rozpadla kvůli nedostatku peněz česká mužská reprezentace, přibral pod sebe i bratra Ondřeje. Do roku 2004 takhle fungovali. „Naskládali jsme do mikrobusu šumperského klubu tři žáky, čtyři juniory a Ondru a odjeli na ledovec,“ vzpomíná.
V roce 2004 Bank poprvé bodoval ve Světovém poháru, ale o kvalitní lyže u firem žadonili pořád. Teprve po olympiádě v Turíně 2006 dostali od Elanu poprvé přiděleného servismana. „Jenže ten předtím dělal pro tým USA a nelíbilo se mu, že má najednou makat pro Čechy, tak na protest moc nemakal.“
Právě tím, s jakou buldočí zavilostí se v této své donkichotské bitvě probíjeli stále výš na světovém žebříčku, si však Bankové získali uznání světa.
„Měl jsem před očima Šárku Strachovou, ta nám ukázala, že i s malým týmem jde prorazit,“ říká Tomáš Bank. Ze závodníka Ondřeje Banka se stal univerzál, pronikající i do pohárové Top 10, a též kamikadze jezdec, lámající si kosti a zas a znovu se vracející.
Ondřej Bank.
„Občas jsem ho musel brzdit s tréninkem, stejně jako teď extrémistku Ester,“ porovnává Tomáš Bank. „Tu jsme letos přibrzdili brutálně. Ale před olympiádou už ani neprotestovala. Snad konečně pochopila, že kvalita je víc než kvantita, že nemůže vydržet osm tréninkových jízd plně koncentrovaná.“
Kariéru Ondřeje Banka přerušila roku 2011 záhadná nemoc. „Později jsme se od lékařů dozvěděli, že mohl i umřít. Ztrácel se nám před očima,“ vzpomíná bratr.
Tehdy mu bylo nejhůř.
Příčinu nemoci lékaři nikdy nezjistili. „Po třech měsících se Ondra odstěhoval do přírody a pil tam jen čerstvou vodu. Dostal obrovské střevní problémy, týden proseděl na záchodě a potom byl najednou dobrý. Ale měl najednou o 20 kilo míň.“
Opět se vrátil do poháru a opět se museli doprošovat o lyže. „Následky nemoci Ondru obraly skoro o dva roky, bylo mu třiatřicet, firmám připadal neperspektivní. Až chlapík z Atomiku se nad námi smiloval.“
Vzápětí se začaly dít věci.
Bank atakoval medaile při hrách v Soči 2014, stál na stupních vítězů po pohárové superkombinaci na Hahnenkammu, sedmým místem ve sjezdu na mistrovství světa ve Vailu 2015 dosáhl historického českého úspěchu.
Hrůzostrašný pád při kombinačním sjezdu ve Vailu o dva dny později jeho spanilou jízdu na vlně ukončil. Bolesti ze zranění kolene a kotníku se až do konce kariéry nezbavil. Později se i on přidal coby konzultant k týmu Ledecké.
DĚSIVÝ KARAMBOL. Ondřeje Banka potkal v americkém Beaver Creeku kousek před cílem hrůzostrašný pád. Vyvázl „jen“ s otřesem mozku, výronem kotníku a několika stehy v obličeji.
V Pchjongčchangu po návratu své svěřenkyně na lyže ji zpočátku Tomáš Bank nevzal na prudký svah, kde trénovaly obří slalom ostatní týmy, ale místo toho vybral kopeček určený pro lyžování dobrovolníků.
„Úplná placka to byla. Chtěl jsem, aby Ester, aniž by musela na trati bojovat o život, mohla myslet na techniku a zase se do ní dostala,“ vysvětluje.
Když poté došlo k odkladu obřího slalomu, rozhodl se: „Kašlem na další trénink obřáku, už teď se budeme chystat na super G.“
Trénovala ho s Rakušankami i Italkami a porážela je.
Den před super G projel Ondřej Bank s kamerou trať, natočil ji z pohledu závodníka, poměřil brány. Od Tomáše Banka dostala Ledecká itinerář jako na rally. Oba Bankové usínali s pocitem, že Ester nikdy nebyla na závod líp připravena.
Vyhraj to už dneska, řekl jí
Jenže v sobotu ráno bylo všechno jinak. Ve zkušební jízdě ji jeden z hrbů vymrštil do vzduchu a málem upadla. Tomáš Bank při prohlídce trati našel u Ledeckou druhé brány celou ubrečenou.
„Co se děje?“ zeptal se. ¨
„Neumím lyžovat a bolí mě záda,“ říkala mu mezi slzami.
„Úplně kolabovala,“ vypráví s odstupem času kouč. „Do toho její maminka volala, že musíme přibrousit lyže, protože jí nedrží. Až postupně jsem Ester uklidnil. Těsně před závodem jsem ji objal a řekl jí: Nemá cenu čekat na snowboard a na konec her, vyhraj to už dneska.“
Ester Ledecká se zlatou medailí.
Myslel to v nadsázce, přesto věřil, že může dosáhnout klidně i na umístění v Top 6. Sám pro to už v lednu dělal, co mohl. Zatímco Ledecká tehdy usilovně trénovala a závodila na snowboardu, proměnil se v servismana a promazával a testoval všechny její lyže na rychlostní disciplíny.
„Navlíkl jsem se kvůli tomu po dvaceti letech do kombinézy a všichni si ze mě dělali srandu.“
Bratr Ondřej Bank zůstal s Ledeckou na startu super G, v televizi tu sledoval trable ostatních závodnic a dával jí poslední rady. Tomáš naopak stál s vysílačkou ve dvou třetinách trati, na mobilu měl puštěné mezičasy. Při prvním byla dvanáctá, pak osmá. Ano, porážela sice průběžně vedoucí Veithovou, jenže ta jela nahoře pomalu, říkal si.
Přestal sledovat mezičasy a zadíval se naživo na Ledeckou na trati. „Viděl jsem, že jede dobře, že sice nějaké chyby udělala, ale zvládla je. Potom projela cílem a Ondra do vysílačky zařval: Ty vole...“
Pomyslel si: Super, Ester je třeba i pátá. Kouknul na mobil a uviděl to tam: Ona je první!
Podobně jako u Ledecké ani u něj nenásledoval gejzír radosti. „Naopak, znervózněl jsem. Říkal jsem si: Porazila Rakušanku o setinu, třeba teď na ni Rakušané zkusí něco vyhrabat, aby ji o to zlato připravili. Hned jsem zavolal Zuzaně Ledecké: Hele, Zuzko, všechno má v pohodě? Lyže, boty, kombinézu, páteřák? Nic, za co by ji mohli disknout?“
Jako by se mu v tu chvíli vrátily vzpomínky na léta s bratrem Ondřejem. „Navykl jsem si, že vždycky, když se nám s Ondrou něco povedlo, vzápětí se něco podělalo. Proto jsem se ani teď nedokázal uvolnit.“
Vše zůstalo, jak bylo.
Ester Ledecká opravdu měla šokující zlato.
„Ale stejně, úplně uvolněný asi budu, až tady zvládne i ten snowboard,“ pousměje se Tomáš Bank.
