I Patrice Clerc, šéf společnosti ASO, která vlastní Tour de France, otevřeně říká: „V cyklistice teď platí presumpce viny.“
Letošní ročník měl zahájit novou, čistou etapu ve více než stoleté historii. Dopingové skandály kolem předních jezdců ale otřásly Tour de France, nejslavnějším cyklistickým závodem na světě.
Hromadili se letos fanoušci v červencových vedrech podél francouzských silnic naposledy?
Organizátoři slibují, že ne. A chystají změny. „Vážně uvažujeme o znovuzavedení národních týmů,“ prohlásil o víkendu Clerc. Reprezentační celky jezdily na Tour před druhou světovou válkou, pak během experimentu v roce 1968. Podle Clerka by se tak peloton mohl už za rok skládat z části z profesionálních stájí, z části z národních týmů.
Na startu pak prý budou jen bezúhonné stáje, které se zaručí za své jezdce. „Klidně jich může být méně než dnes,“ podotkl Clerc.
Ředitel Tour Christian Prudhomme zase prohlásil, že se závod osamostatní a už nebude spadat pod regule Mezinárodní cyklistické unie (UCI). „UCI nikdy nechtěla, aby Tour byla čistý závod,“ řekl Prudhomme. Příští rok prý bude závod pořádat ve spolupráci jen s francouzskou antidopingovou laboratoří a Světovou antidopingovou agenturou (WADA).
Nazlobený prezident UCI Pat McQuaid ale tvrdí, že chyba je v samotné Tour. „Je příčinou dopingu,“ narážel McQuaid na ohromnou obtížnost třítýdenního klání přes hory a doly. „Doping byl odjakživa součástí Tour a organizátoři nedělali nic. Až teď, když se klima ve společnosti obrací. Vždycky jim šlo jenom o peníze.“
Organizátoři Tour nyní hrají o zachování důvěry sponzorů, bez nichž se obrovský festival na kolech neobejde. Většina klíčových sponzorů zvažuje další působení v cyklistice. Zatím se ale Tour může spolehnout na diváky. I přes neutichající dopingové aféry lidé tábořili podél silnic a statisíce jich tleskaly projíždějícímu pelotonu.
Nejskandálnější ročníky Tour |
1904 První čtyři jezdci v cíli druhého ročníku byli dodatečně diskvalifikováni, protože část tratě projeli autem. Předtím během závodu několikrát rozhorlení diváci zablokovali silnici a pořadatelé je museli rozhánět střelbou do vzduchu. 1924 Bratři Pélissierové, hvězdy 20. a 30. let, přiznávají, že si během závodu vypomáhají chloroformem, kokainem, aspirinem a „koňskou mastí“. 1967 Přední jezdec Tom Simpson umírá v horské etapě na následky požití amfetaminů a alkoholu a celkové dehydratace. 1975 Eddy Merckx si jel pro rekordní šestý triumf, když ho pěstí do břicha srazil francouzský fanoušek. Slavný Belgičan nakonec skončil druhý. 1978 Lídr závodu Michel Pollentier chtěl švindlovat při dopingové kontrole. Při odběru u něj komisaři objevili cizí moč. Ze závodu byl vyloučen. 1998 Policie zastavila auto favorizované stáje Festina napěchované zakázanými prostředky. Tým byl vyloučen. Poprvé se začalo mluvit o systematickém a organizovaném dopingu ve světovém pelotonu. 2006 Američan Floyd Landis povstal ze dna, vyhrál poslední horskou etapu i celou Tour. Jenže právě po 17. etapě byl pozitivně testován na testosteron. Jeho případ dodnes nebyl vyřešen. 2007 Největší předstartovní favorit Alexander Vinokurov měl pozitivní test na krevní transfuze po vyhrané časovce. Spolu s ním ze závodu odstoupila i celá stáj Astana. Po poslední horské etapě stáhl tým Rabobank jasně vedoucího Michaela Rasmussena, protože se v červnu vyhnul dopingovým komisařům a lhal o místě svého pobytu. |