Jeho letošní sezona se nevyvíjela tak, jak byl zvyklý. Na mistrovství Evropy nečekaně neobhájil zlato, při závodech Světového poháru se nedostal na stupně vítězů, což se mu stalo poprvé od roku 2009.
Nestíhal nástupy soupeřů, lámal si hlavu, jestli má natrénováno, anebo naopak, zda není přetrénovaný. Trápil se.
„Když se člověku nedaří, tak samozřejmě rád není. Ale je to sport, vesluju už nějaký pátek a nějaké zkušenosti mám. Nejsem ten, kdo by to hned zabalil,“ vykládal veslař, který prý už podobnou situaci zažil v letech 2007 a 2009, kdy pak přesto na světovém šampionátu na medaili dosáhl.
Také nyní už je předchozí trápení pryč.
Do francouzského Aiguebelette zamířil Synek v obvyklém vydání. Usměvavý, dobře naladěný, spokojený.
Ondřej Synek.
„Jsem natěšenej, příprava se povedla. Nevidím to tak černě jako v první části sezony, kdy se mi až tolik nedařilo. Livigno, kde jsem statečně stíhal i kluky na dvojce bez, kteří tam byli jako sparing a měli by být o poznání rychlejší, mi hodně pomohlo,“ pochvaloval si svěřenec trenéra Milana Dolečka.
Po červencové regatě v Lucernu, kde na pátém místě dojel za vítězným Drysdalem z Nového Zélandu s propastnou ztrátou 13 vteřin, prohlásil, že nakonec bude rád, když na šampionátu ve Francii vůbec vybojuje postup na olympiádu. Ten zaručuje umístění na prvních devíti příčkách.
„Ale teď už je to jiné, mám několik ukazatelů, že bych měl jezdit rychle. Když vybojuju olympiádu, svoji čtvrtou, budu hodně rád. Nechci ale být jako kolegové z jiných sportů, kteří říkají, že letos je výsledek na mistrovství světa druhořadý a hlavní je dostat se do Ria. Pro mě je prvořadý výsledek - chci vyhrát, s tím jedu na závody vždycky. A s tím je spojený i postup na olympiádu,“ neslevil ze svých nároků.
  |
Ke zmíněným ukazatelům patří i testy na trenažéru. „Absolvoval jsem je po Lucernu a výsledky byly stejné jako v předchozích letech, natrénováno tedy mám. Na trenažéru nehraje roli vítr nebo voda, výkony se dají lehce porovnávat.“
Závěrečnou přípravu absolvoval na Slapech a v Račicích. „Rozjezdil jsem se a konečně se do toho dostal. Myslím, že jsem práci z Livigna přenesl do závodního tempa, zlepšil jsem se i technicky,“ pokýval hlavou.
Pak se ještě vrátil k období po regatě v Lucernu, kdy se jej mnozí vyptávali, co se děje.
„Představte si, že mi volalo víc lidí, než kdybych byl na bedně nebo třeba vyhrál!“ smál se. „To bylo hodně nezvyklé. Pravda, letos jsem byl od soupeřů trošku dál, ale dosud jsem neodváděl svoje maximum. Všechno stejně ukážou až ostré závodní jízdy v Aiguebelette,“ uzavřel trojnásobný mistr světa, který vozí medaile z vrcholných akcí nepřetržitě od roku 2005.
Tuto neděli začne jeho cesta za dalším kovem.
