První poločas šachového mistrovství světa žen mezi Ťü Wen-ťün a Alexandrou Gorjačkinovou, který se hrál v Šangaji, skončil nerozhodně 3:3, když každá ze soupeřek jednou vyhrála a čtyři partie skončily remízou.
Druhý poločas ve Vladivostoku už byl zajímavější a akčnější. V osmé partii překvapivě udeřila vyzývatelka a před poslední třetinou zápasu šla do vedení.
Jenže teprve jednadvacetiletá Ruska tlak v podobě nečekané příležitosti neustála, prohrála v deváté i desáté partii a rázem měla navrch její o sedm let starší soupeřka. Číňanka si pak zkušeně pohlídala předposlední partii a většina expertů čekala, že zremizuje i tu poslední.
  |
Jenže Gorjačkinová se nevzdala, divokou poslední partii ovládla a muselo se prodlužovat.
Nejlepší obrana je útok
Číňanka Ťü Wen-ťün, která je aktuálně světovou dvojkou za krajankou Chou I-fan (ta o titul nehraje, protože je od roku 2016 ve sporu s Mezinárodní šachovou federací), obhájila titul podruhé. Poprvé se jí to povedlo proti Rusce Kateryně Lagnové loni. Mistryní světa se stala v roce 2018, když sesadila krajanku Tchan Čung-i.
I dle fanoušků ale sedí na trůnu zaslouženě, obdiv totiž získává díky agresivnímu a útočnému stylu. Ne nadarmo je jejím proklamovaným heslem: „Nejlepší obranou je útok!“ Její partie tak zdaleka nejsou dokonalé, ale častěji to bývají její soupeřky, kdo udělá v partii chybu poslední.
Za svůj triumf získala Ťü Wen-ťün 60 procent z celkové dotace 500 tisíc eur (cca 12,5 milionů korun), tedy 300 tisíc. Poražená vyzývatelka brala zbylých 200 tisíc.
Každopádně i přes svůj úspěch a postavení na ženském ratingu i (staro)nová světová šampionka výrazně ztrácí na mužské kolegy. Ve společném žebříčku jí elo 2584 (Chou I-fan má elo 2664) stačí až na 350. pozici, a tak byl v šachovém světě sledovanější souběžně hraný turnaj ve Wijk aan Zee, kde spolu soupeří několik hráčů elitní světové desítky.
První mistryní světa byla Češka
Přitom o korunu nejlepší šachistky světa hraje od roku 1927 a jako první ji pro sebe uzmula česko-britská velmistryně Věra Menčíková, která ale v roce 1944 zemřela ve věku 38 let při bombardování Londýna.
A přišla nadvláda sovětských šachistek, po Rusce Ljudmile Ruděnkové dlouho dominovaly Gruzínky Nona Gaprindašviliová a Mája Čiburdanidzeová.
V devadesátých letech minulého století se mistryní světa stala čínská velmistryně Sie Ťün, čímž začala éra hráček říše středu. A to i proto, že maďarská velmistryně Judita Polgárová, která byla v té době suverénně nejlepší šachistkou světa, odmítala ženské šampionáty hrát, protože se soustředila na soupeření s muži.
Dokáže někdo dominanci Číňanek zastavit?
