130 let

Ve vlnách. Štěpánka Hilgertová během nedělního finále na mistrovství světa v Brazílii. Nakonec získala česká kajakářka bronz.

U tance si odpočine hlava

Sport
  •   10:03
PRAHA - Příšerná cesta, jako obvykle, ulevila si poté, co vstoupila do haly ruzyňského letiště. „Navíc nám v Curychu zůstaly lodě s pádly a videotechnikou,“ zamračila se kajakářka Štěpánka Hilgertová (39). Roztála teprve při zmínce o předchozím dění na mistrovství světa v Brazílii.

Protože bronzová medaile, její čtvrtá, které na světových šampionátech vybojovala, s tím spojené i účastnické místo na olympiádě v Pekingu a v neposlední řadě bronz v hlídkách, k němuž přispěl i dvacetiletý Luboš Hilgert junior, to už je důvod k oslavám...

 „Ba ne, je to tak akorát. Mohlo to být i krapet lepší, ale náš sport je takový, že jsme se mohli vrátit i bez medaile,“ krotila vášně dvojnásobná olympijská vítězka.

LN Dobrá, ale za synovu medaili při jeho premiéře na mistrovství světa jste určitě ráda, ne?
Myslím, že spokojený je hlavně on. V hlídkách si potřeboval vylepšit pocit z individuální kvalifikace, kterou jel výrazně pod svoji úroveň a nevešel se do čtyřicítky. Spravil si náladu a dokázal sobě i ostatním, že je schopný sjet trať kvalitně.

LN Součástí vašeho úspěšného tažení šampionátem je také vyjeté místo pro olympijské hry v Pekingu. O účast na vaší páté olympiádě však ještě budete muset usilovat v kvalifikaci. Nesnižuje to vaši radost?
To ne, teď se raduju z medaile. Pravidla jsou nastavená tak, že se místa vyjíždějí pro stát, s tím nic nenadělám. S vyjetím účastnického místa se víceméně počítalo, jsou tady ještě Irena Pavelková s Marcelou Sadilovou. Kdybych neuspěla já, platila by pro Peking jejich umístění na desáté, resp. dvanácté příčce.

LN Kromě dvou titulů mistryně světa, světového stříbra a nynějšího bronzu máte dvě olympijské zlaté. Za kterou medailí vedla nejtěžší cesta?
Těžko říct. Hodně těžká byla zlatá z olympiády v Sydney, protože jsem obhajovala, a dost těžké bylo i mistrovství světa v roce 1999. Tam jsem takovou formu neměla a medaile byla spíše vydřená. 

LN Jenže roky přibývají - nestála třeba tahle medaile víc nervů?
Je pravda, že je to trošku zátěž, protože medaile se považují trošku za samozřejmost. Přijde mi, že už je nasazené, že jsem dvojnásobná olympijská vítězka a když nevyhraju, tak je to dost často prezentované jako neúspěch.

LN Jak do přípravy na olympijský rok zapadne vaše účast v taneční soutěži StarDance?
Úplně skvěle. Teď si potřebuju odpočinout, což možná čekat nemůžu, ale odpočinou si ruce a co je hlavní - odpočine si hlava. Přijdu do jiného prostředí, mezi jiné lidi. Rozhodně to bude lepší než odjet někam na týden k moři. Budu se hýbat, což znamená, že nechátrám, a přitom to bude něco jiného než pádlování pořád dokolečka. Tomáš Dvořák mě varoval, že je to záhul, ale taky dodal, že je to dobrá věc.

LN To nemáte ze StarDance ani trochu strach? ´
Na fyzickou zátěž jsem zvyklá. Spíš se bojím, jestli se budu schopná tancování naučit. Jestli se mi lidi nebudou smát. LN Počkejte, v tanečních jste prý byla za hvězdu... No jo, ale to už je víc než dvacet let! (smích)

Autor: Jiří Jakoubek