Když se během úterního dne začaly šířit sportovní scénou informace, že poslední přemožitel hvězdného Brita Anthonyho Joshuy – neporažený Ukrajinec Oleksandr Usyk pobývá v Česku, působilo to jako prvotřídní senzace.
Když ve středu šampion těžké váhy organizací WBA, IBF a WBO předstoupil před novináře v hradeckém hotelu Alessandria, přidal sám rozumné vysvětlení.
„Mám tu celou rodinu (manželku, tři děti, rodiče). Jsou tu rodiny našich přátel, proto jsme přijeli sem, moc se nám tady líbí,“ vyprávěl muž, který mezi profesionály vyhrál všech 19 zápasů, jako první v dlouhé boxerské historii sjednotil všechny prestižní pásy v křížové váze a nyní mu říkají pane tři ze čtyř pásů ve váze těžké.
Ten poslední vlastní taktéž neporažený Brit Tyson Fury. Toho čeká za měsíc duel s krajanem Dillianem Whytem, pokud jej porazí, a pokud zvládne Usyk plánovanou odvetu s Joshuou, mohli by se oba utkat ještě do konce letošního roku.
„Zatím ale není jasné, kdy se znovu utkáme s Joshuou. A ani kde, nejspíše to bude u arabských šejků, ale jestli v Kataru, Saudské Arábii, či Dubaji, to zatím nevím,“ pokračoval ve sportovním tématu.
„Zatím není nic domluveného, zájem je z Británie, Saudské Arábie, dalších zemí Blízkého východu i USA,“ přidal promotér Brita i zápasu jako takového Eddie Hearn. „Jednáme,“ přidal Usykův manažer Alexander Krassjuk.
„Důležité je, že už je v Evropě a může trénovat.“
Ano, je to vlastně přesně týden, kdy ukrajinská média informovala, že Usyk opustil bojiště a vydal se s rodinou do Polska. Respektive se vše zveřejnilo až ve chvíli, kdy byl za hranicemi. Přestože to může vypadat v případě profesionálního sportovce až nepochopitelně, nechtěli Ukrajinci riskovat jeho bezpečí. Ani bezpečí jeho nejbližších.
A z Polska zamířili všichni za známými do Česka.
„Ve čtvrtek odlétám odstartovat kemp směrem k zápasu,“ poznamenal Usyk. Což znamená, že oznámení všech náležitostí odvety je na spadnutí.
V Praze předával boxerské rady, v Hradci podpořil svůj fotbalový tým
Finální příprava pro podobně velké a prestižní boxerské duely startují zhruba devět až dvanáct týdnů před úvodním gongem. To by odpovídalo spekulacím, že vše směřuje k datu 25. června.
„Každé ráno se chodím pomodlit, zacvičit si, připravuji se na ten ostrý start,“ pousmál se před novináři. Jako důkaz několikrát během celé tiskové konference předvedl boxerské pohyby a údery.
Tak, jako o den dříve v pražském PriMMAt Gymu, kde našel ono tréninkové útočiště.
„Bylo to neskutečné, mít na tréninku někoho takového. Neboxoval s námi, jen nám radil, přednášel, sledoval naše sparingy, poté nám ukázal své umění na pytli,“ řekl pro Lidovky.cz Lukáš Fajk, česká křížová, případně těžká váha, která na začátku března na galavečeru Tohle je box 3 v Brně prohnala německý talent Petera Kadiru.
V profesionálním ringu neprověřený Fajk prohrál až po velkém boji po šesti kolech na body. „Usyk je ještě někde úplně jinde. Mimo jiné nás sprdnul za to, že nenosíme helmy a suspenzory také na tréninky, že jsme nezodpovědní. A že nemáme při tréninku trička zastrčená,“ dodal s úsměvem pětadvacetiletý Fajk.
„Jeho rady byly skvělé, snažil se nám vštípit, abychom v ringu přemýšleli, nesnažili se soupeře sundat co nejtvrdším úderem na hlavu, ale abychom ho sledovali, hledali skulinky, střídali pásma (hlavu-tělo). Pro všechny to byl životní zážitek,“ přidal pro Lidovky.cz také Artem Hafijak.
Dvacetiletý boxerský talent má sice české občanství, narodil se ale také na Ukrajině. A krajanů měl Usyk v tělocvičně více.
Stejně jako pro fotbalisty druholigového Žitomiru šlo o obrovskou psychickou vzpruhu.
Byť ti jej přece jen znají lépe. „Už za nás hrál neoficiální přátelské utkání. Byl s námi na soustředění, je součástí našeho týmu. Je to velmi kvalitní ofenzivní hráč, šikovný fotbalista. Rozhodně šikovnější než my boxeři,“ usmíval se Jurij Kalitvinsev, trenér týmu, který našel útočiště v Hradci, za což vděčí místní radnici a především klubu FC Olympia Hradec Králové.
„Je to tak, kdyby někdo z kluků chtěl boxovat, rozmlouval bych jim to,“ rozesmál se vedle sedící Usyk. A opět přidal pár úderů do vzduchu před sebe.
Všichni zúčastnění si užívali setkání po týdnech, kdy o sobě četli jen v médiích. Žitomirští fotbalisté uvízli na začátku ruské invaze v Turecku, kde byli na soustředění, Usyk se vracel do vlasti a následně do zbraně z Londýna.
„Nikdo z našeho klubu neodešel a ani neodejde,“ vyslal při řeči na toto téma nejdříve případně zájemce o jeho hráče kouč Kalitvinsev. Mladí ukrajinští fotbalisté totiž v Česku odehráli už dva přátelské duely a rozhodně udělali pozitivní dojem. Klub ale zatím na nabídky z nižších tuzemských soutěží neslyší. Všichni chtějí držet při sobě.
Mimo jiné i z důvodu, že jsou v záloze pro složky ukrajinské domobrany. „Zájem byl mezi krajany obrovský. Až tak velký, že když jsme tam přišli, tak nám řekli, že už mají plný stav. Ale kdykoliv nás mohou povolat,“ pokračoval Kalitvinsev.
„Jestli bychom šli? Když nás zavolají, jsme tam, tady není absolutně o čem pochybovat,“ dodal odhodlaně a vedle sedící Usyk jen souhlasně přikyvoval.
Oba se ale i se šestadvacetiletým pravým křídlem Iljou Čerednyčenkem shodli na jednom:
„Naše fronta je tato. Jsme všichni sportovci, tak můžeme pomoct nejvíce. To je náš způsob, jak podpořit naši zemi. Třeba i tím, že tu teď sedíme a mluvíme s vámi.“
