"Byl jako i hráč i trenér nesmazatelně podepsán pod největšími mezinárodními úspěchy našeho sportu. Nikdy nepřestal sledovat aktuální dění v házené a jeho smrt se nás všech nesmírně dotýká. Upřímnou soustrast všem pozůstalým," uvedl předseda házenkářského svazu Jaroslav Chvalný.
Vícha patřil k největším legendám československé házené. Jako hráč získal dvakrát stříbrnou medaili na světových šampionátech v letech 1958 a 1961 a vybojoval také dva bronz v letech 1954 a 1964. Brankář, který začal s házenou ve Starém Plzenci, také s Duklou Praha dvakrát vyhrál v letech 1957 a 1963 Pohár mistrů evropských zemí, nynější Ligu mistrů.
Po skončení kariéry se stal trenérem a pomohl národnímu týmu ke stříbru z olympiády v Mnichově, které je dosud jediným cenným kovem házenkářské reprezentace z olympijských her.
Podporoval fair play
Setkání bývalých reprezentantů na nedávném Novoročním turnaji čtyř týmů na jižní Moravě už se Vícha kvůli vážné nemoci nedočkal. "Chyběl nám tam a ta pondělní zpráva mě opravdu zarmoutila. Zažil jsem ho v národním dresu jako spoluhráče i jako trenéra a za jeho přístup ke sportu i životu jsem si ho jako všichni okolo hluboce vážil," uvedl pro web házenkářského svazu František Brůna, který jako spoluhráč s Víchou získal bronzové medaile na MS 1964 a jako jeho svěřenec se radoval se zisku olympijského stříbra.
V PMEZ zvítězil Vícha i jako trenér, v roce 1984 dovedl k nejprestižnějšímu klubovému úspěchu pražskou Duklu. Koučem národního týmu byl v letech 1970-1978, 1982-1985 a 1989-1991. Působil také v Německu. Stal se členem Českého klubu fair play.
