Celý rozhovor s veslařskou světovou legendou čtěte v pátečním vydání deníku
"Od pondělka mám dovolenou, ale ještě jsem se nezastavil," říká Václav Chalupa (41), slavný sběratel medailí, kolem něhož se prostřídaly generace veslařů a on často jako jediný třímal prapor tohoto sportu v Česku. Jak dovolenou tráví? Absolvuje rozhovory s novináři, ráno vstává s patnáctiletým synem Václavem a doprovází jej na vlak do Prahy, kde ratolest zahájila studium na střední odborné škole. A hlídá ročního Ondřeje, když manželka Alice potřebuje něco zařídit nebo si prostě odpočinout.
Takhle jste si život po veslařské kariéře představoval?
Asi ano, i když to není legrace. Ve středu jsme se dozvěděli, že škola bude Vašíkovi začínat ne v osm, ale v sedm. Takže namísto na vlak v 6.20 s ním budu vstávat na ten v 5.20. Ale jsem táta, tudíž se činím, to jsem vždycky chtěl.
Medaile je krásná tečka za kariérou, ale to vás ani s odstupem několika dní nemrzí, že je zase "jen" stříbrná?
Ani trochu! Vždyť ještě před měsícem jsme snili, že prodrat se do šestičlenného finále na dvojce bez kormidelníka by byla fantazie. Teprve potom Kuba zjistil, že finále dvojky "s" bude až v neděli, zatímco dvojky "bez" v sobotu, což se dá zvládnout. A jelikož jde o neolympijskou disciplínu, nemuselo by tam být tolik lodí. To se potvrdilo, bylo jich osm. Proč to nezkusit?
Co vašemu plánu říkal trenér Petr Blecha?
Napřed o tom nechtěl ani slyšet, tvrdil, že jde o úplně jiné veslování, šéftrenér reprezentace Přemek Panuška taky. Nechali se přemluvit, až když jsem připomněl, že tahle sezona je moje poslední.
Museli jste přemlouvat i jednapadesátiletého kormidelníka Oldřicha Hejduška?
Kdepak, je to profík. Během své dovolené za námi přijel na závěrečnou přípravu na Slapy, jeho paní se koupala a on se staral o loď i o nás. Ale trenér měl pravdu. První trénink jsme jeli proti skifaři Ondrovi Synkovi a připadalo nám, že loď nejede, Oldových šedesát kilo navíc bylo znát. Proti Ondrovi jsme se ale drželi tak, že trenér i Olda byli nadšeni a přemlouvali nás, abychom v Poznani jeli jen tuhle disciplínu.
Legendy, které se rozloučily s parádouJan Železný: Slavný oštěpař ohlásil předem, že sezona v roce 2006 bude jeho poslední. Na mistrovství Evropy v Göteborgu pak tehdy čtyřicetiletý světový rekordman, trojnásobný olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa získal bronzovou medaili, první po pětileté medailové odmlce. Ray Bourque: Pětinásobný nejlepší obránce NHL strávil 21 sezon v dresu Bostonu a v závěru kariéry požádal o výměnu do klubu, kde bude mít větší šanci vyhrát Stanley Cup. V roce 2001, ve druhé sezoně v týmu Colorada, se mu to podařilo. Poprvé v životě, ve čtyřiceti. Kateřina Neumannová: Slavná běžkyně na lyžích po olympijském triumfu v Turíně 2006 ohlásila rozloučení až po světovém šampionátu v Sapporu 2007. Rozlučka jí vyšla parádně, vítězstvím na trati 10 kilometrů volně. Steffi Neriusová: Sedmatřicetiletá německá oštěpařka ve své poslední sezoně na mistrovství světa v Berlíně zaskočila soupeřky včetně Barbory Špotákové prvním pokusem 67,30 m. Žádná závodnice už úřadující mistryni Evropy z Göteborgu 2006 a majitelku stříbrné medaile zolympiády v Aténách nepřehodila. Petr Bříza: Brankář hokejové Sparty v roce 2006 řekl, že po sezoně skončí a stane se generálním manažerem klubu. Tak v jedenačtyřiceti letech učinil, ale ještě předtím pomohl Spartě k titulu, když mj. vrozhodujícím finále se Slavií vychytal nulu. |
