Van Gerwen sesazen. Novým šipkařským králem je Skot Wright |
Ten pohled je nesmírně vtipný. Čtyřiadvacetiletý frajírek s tmavými vlasy si ve své premiéře na mistrovství světa nedělal nic z toho, že hraje proti světové jedničce Richie Burnettovi.
Výrazně žvýkal a tvářil se, jako by s ním nic nedělalo, že hraje poprvé v životě mezi elitou. Wright sice v úvodním kole těsně prohrál, ale už v roce 1995 ukázal, že v něm dřímá velký potenciál.
Muž, který se narodil ve Skotsku, aby se s matkou už v pěti letech odstěhoval na předměstí Londýna, se však zanedlouho rozhodl se šipkami skončit, protože se mu nedařilo především kvůli malé trpělivosti a nízkým odměnám v té době dosáhnout úspěchu. A jen se protloukal životem.
„Celý můj život je jedna velká jízda nahoru-dolů. Máma byla hodně mladá, když mě měla. Rodina chtěla, aby mě jí odebrali, protože si mysleli, že je příliš mladá na to, aby mě vychovala. Takže utekla se mnou až do Londýna,“ řekl v rozhovoru pro britský list The Telegraph.
„Dostal jsem svou první sadu k třináctým narozeninám. Ale terč byl moc drahý, tak jsem začal házet na strom. V patnácti jsem začal chodit do hospody Lord Derby v Plumsteadu. Už jako mladý jsem vyhrával a často se těm chlapům vysmíval. Jednou mi kvůli tomu jeden z nich zmaloval obličej. Ten ret mi visel hodně nízko,“ poukazoval Wright na jizvu, která je v jeho obličeji stále viditelná.
  |
Na konci devadesátých let se však na šipky vykašlal a střídal jednu práci za druhou.
„Myl jsem okna, demoloval betonové zdi, pracoval na stavbách a prázdninových táborech. Pak jsem jedné noci, bylo to myslím v roce 2007 sledoval v televizi Grand Slam of Darts a uvědomil jsem si, že jsem porazil většinu hráčů, které jsem ten večer sledoval. Uvědomil jsem si, že pořád mám šanci,“ přiznal Wright.
Ten hlavní důvod byl fakt, že zatímco on bral 14 liber týdně, šipkařské legendy Phil Taylor a Raymond van Barnevelda se stávaly milionáři. A tak poprosil svou manželku Joannu, aby mu na šipkařský comeback půjčila peníze.
„Šipky byly vždycky v mé krvi, pobavil jsem se o tom se svou ženou a ona na mě vsadila. Použila peníze ze svého salonu, krátce před Vánoci zavřela krám a začala se mnou jezdit po turnajích. V prvním roce jsem vyhrál 1200 liber. Nebylo to moc, ale nikdy jsem neměl nikoho, kdo by mě takhle podporoval nebo povzbuzoval,“ těšilo ho.
Přiznal také, že do té doby bojoval především s vlastní sebedůvěrou.
„Byl jsem plachý a stále jsem. Kdyby mě někdo požádal, abych okamžitě házel na terč a něco uhrál, skončilo by to hodně špatně. Byl bych bídný. Ty světy jsou naprosto rozdělené. Když vlezu na pódium, jsem úplně soustředěný. Jsem prostě v zóně. Ty dva světy jsou úplně jiné,“ objasňoval rozpory ve své osobnosti Wright.
A tak jeho manželka jako bývalá kadeřnice vymyslela jeho novou image - výstřední účes s pankáčským kohoutem na hlavě, který doplňuje před každým zápasem jinou barvou vlasů. Později se k tomu přidaly košile křiklavé barvy a kostkované kalhoty a především přezdívka Snakebite, tedy Uštknutí, podle jeho oblíbeného alkoholického nápoje.
A s tím se později vyrýsoval na jeho lebce i košili symbol hada, který jej charakterizoval. „Podívejte na toho klauna, říkali mi. Já jen chtěl být jiný. Nebyl to plán,“ omlouval se Wright.
Až teprve finále MS v roce 2014 proti současnému suverénovi Michaelu van Gerwenovi jej však usadilo ve světové špičce. „Do té doby to bylo hodně na hraně, stále jsme neměli dost peněz a chtěli jsme to zabalit,“ popisuje svůj nelehký život šipkaře skotský šipkař.
„Peníze jsou jedna věc. Řekl bych ale, že asi 90 procent úspěchu je mentalita a dalších 10 procent je trénink. Pokud vaše hlava není v pořádku, může vás to rychle srazit k zemi. Pokud si věřím, vyhraji. Je to jednoduché,“ poznamenává Wright.
Proto ho mrzí, že se před více než dvaceti lety na šipky vykašlal a přišel o svá nejlepší léta před terčem.
„Nemohl jsem si dovolit hrát šipky. Mrzí mě to, samozřejmě. Mohl jsem být jako Phil Taylor. Ale asi to tak mělo být. Možná právě teď přišel můj čas,“ srovnává se s čtrnáctinásobným mistrem světa z Anglie.
Po šesti letech od svého prvního finále na MS se na Nový rok utkal s Van Gerwenem znovu. A tentokrát jej opanoval, i když všech předchozích deset velkých finále s nizozemským hegemonem prohrál.
„Peter Wright si titul mistra světa zasloužil za to, jak rozdává radost po celém světě. Mám pocit, že Wrightovi titul přáli snad všichni. Publikum měl na své straně, ale on má dnes diváky na své straně vlastně vždycky,“ uvedl pro server tn.cz Pavel Korda, šipkařský komentátor a promotér.
„Je to skvělý šoumen a vytváří atmosféru. On v prvním zápase přežil matchdart (jedna šipka od prohry) a musel do tiebreaku. S Noelem Malicdemem měl jasně dominovat, nakonec ale vše zachránil až zázračnými hody na závěr.“
„Pamatuji, že jsem mu ten titul po tomto zápase možná trochu předpověděl. On mívá na turnajích vždy jeden zásek a často to bývalo až ve finále. Když si ten špatný zápas vybral už v prvním utkání, tak pak mohl hrát s čistou hlavou,“ upozornil Korda.
I v necelých padesáti letech má podle něj Wright velkou budoucnost.
„Je to pro něj vlastně zlomová věc. Může mu v hlavě přepnout, že může vyhrávat a tím pádem se může stát klidně i další světovou jedničkou. A je to i vzkaz pro všechny, že se na samotný vrchol mohou dostat po opravdu dlouhé době tvrdou prací,“ dodal Korda.
