VIDEO: Fracek Kyrgios rozzuřil Nadala. Podával spodem, provokoval fanoušky. ‚Nemá můj respekt‘ |
„Snad jsem příkladem pro všechny, co se potýkají s potížemi a dostanou se do bodu, z něhož zdánlivě nevede cesta pryč,“ vyprávěl australský svéráz. „Byl jsem fakt dole a netušil, co bude. Načež přišel tenhle týden a tahle změna.“
O trápeních zlobivého Australana by mohly být vydány tlusté sebrané spisy. Talent jako málokdo, ale povaha ryze nesportovní.
Po jednom kroku dopředu následují dva dozadu. Nikdo moc neví, co s ním, a tak se raději rve bez trenéra, odkázán jen na svoji vrtošivou náturu.
Aktuálně je 23letý Kyrgios v laufu. V Mexiku zdolal Rafaela Nadala (o tom ještě bude řeč), Wawrinku, Isnera a ve finále designovaného tenisového vládce budoucnosti Alexandera Zvereva.
A to se v Acapulku potýkal s lehkým zraněním i s docela těžkou otravou jídlem.
„Úžasné. Splněný sen. Zvlášť po souboji s někým, proti němuž jsem byl jasný outsider,“ zářil po finálové výhře nad Zverevem.
Bylo to tažení ryze kyrgiosovské.
Rafa o mně nic neví
Jeho řež s Nadalem patřila k nejzajímavějším duelům roku 2019 a klidně může vydržet vysoko i v celoroční hitparádě. Kyrgios do ní dal naprosto vše - v dobrém i horším.
Některé jeho údery byly lepší než z PlayStationu. Zároveň ale po porážce vytočený Nadal, což je úkaz sám o sobě, říkal: „Chybí mu úcta a respekt. K soupeři, k publiku, ba i k němu samému.“
Důvod? Kyrgios ho rozhodil třeba podáním spodem a svými gesty obrátil mexický dav zcela proti sobě. Ne že by emoce do tenisu nepatřily, pumpování rukama a hecování tribun ale náleží spíš do wrestlingu.
„Rafa o mně nic neví, takže to neposlouchám,“ opáčil Australan. „Já hraju takhle. On zase mezi každou výměnou natahuje čas.“
Právě proto působí Kyrgios jako odpuzovač nudy.
Jako úkaz: Nadal, Roger Federer a Novak Djokovič jistě nejsou dokonalými stroji, ale převážně reprezentují tenis tak, že by za podobnou „svatou trojici“ představitelé každého sportu skákali radostí do stropu.
Advokáta má v McEnroeovi
Kyrgios je jiný, svérázný. Ne nadarmo mezi jeho největší advokáty, i když poslední dobou už s notnými výhradami, patří John McEnroe, synonymum bouřliváka.
Třeba ono podání spodem se dá skutečně hodnotit všelijak. Jako neuctivé, frackovské gesto - nebo jako chytrý, strategický prvek.
John McEnroe během Laver Cupu.
Když totéž památně použil Michael Chang proti Ivanu Lendlovi na Roland Garros v roce 1989, popsal to později jeho americký krajan Todd Martin jako „poslední kámen, co srazil Goliáše“; nalomeného Lendla to mentálně zcela rozhodilo.
Na druhou stranu platí, že Kyrgios sklízí plody svého leckdy skutečně neurvalého projevu. Pár zápasů cíleně odflákl, hádal se s rozhodčími...
Tím vlastně sám roky podporuje nynější černobílý výklad, že dobroděj Rafa prohrál s banditou, který se uchyluje k nefér trikům.
Možná bych mohl mít trenéra
Kyrgios slaví titul po více než roce, loni uspěl jen v lednu v Brisbane. V kariéře dobyl pět trofejí - proč tak málo, to poodkryl i ve vítězném Acapulku.
„Večer před finále jsem si zašel na vodní lyže. To asi člen Top 10 nedělá,“ souhlasil nakonec nepřímo s Nadalovými výtkami.
  |
„Potřebuju být mnohem disciplinovanější, mnohem profesionálnější. Dělat věci tak, jak se dělat mají. Dokonce ani nemám trenéra; možná bych mohl začít tím.“
I bez kouče se posune na 31. místo. Na blížících se obřích akcích v Indian Wells a v Miami obhajuje nicotných 90 bodů - může si jen polepšit. Tedy teoreticky. Tenisová sinusoida McEnroea 21. století skáče nahoru a dolů jako splašená.
