V brankově skoupém a remízovém posledním kole se tři nejlepší týmy soutěže trefily dohromady dvakrát. Ani za celé jaro na tom nejsou o mnoho lépe.
Liberec, hlavní favorit, si v pěti zápasech připsal jen pět gólů. Dvakrát v řadě zachránil vítězství v poslední minutě. Naposledy v Blšanech mu to už nevyšlo. „Vypracujeme si šance, ale pak nám v nich chybí rozvaha,“ postěžoval si trenér Vítězslav Lavička.
Točí s útokem, zkouší Holendu, Dorta i Pospěcha. A také krizovou variantu, při níž se vpřed vydává stoper Tomáš Zápotočný. Dort dal na jaře dva góly, Holenda jeden. O zbylé dva se postarali muži z obrany. Potom už nic.
Experimentům v útoku se nevyhne ani Karel Jarolím, kouč Slavie, která je přitom s průměrem 1,75 gólu na zápas nejlépe střílejícím mužstvem soutěže. Proti Příbrami se ovšem dostala k jediné dorážce, ta znamenala tři body. „Aspoň máme stoprocentní efektivitu,“ poznamenal poněkud hořce Jarolím.
Ani čtyři útočníci, kteří se prostřídali v akci, mu nebyli nic platní. „V koncovce se trápíme. Chyběla nám agresivita. Radost mi to nedělá,“ tvrdil Jarolím. Nedostatek důrazu zmínil i liberecký kapitán Tomáš Zápotočný.
Moc dobře na tom nejsou ani Teplice. Nastřílely sice sedm gólů, nejvíc z elitního tria, jenže tři z nich slavily po penaltách. Navíc vybočily z řady naprosto výjimečnou třígólovou přestřelkou s Plzní. A bilance útočníků? Mizerná. Ve žluto-modrém dresu na jaře ze střelců specialistů jednou uspěla jen bosenská posila Edim Džeko.
„Problémy mají i mužstva daleko zvučnějších jmen,“ míní Jarolím. Jenže nikoli tak vážné. Chelsea, v Anglii vysmívaná za úsporný styl hry, drží průměr dva góly na zápas. A podobné je to i v dalších předních evropských ligách.
Kanonýři šli za lepším
Každá země má špičkové kanonýry. V Česku vymřeli. Nebo spíš odešli za lepším. Ze šestice nejlepších střelců ligy zmizeli tři do Turecka. Stejně se ale nikdo nevyšplhal nad sedm gólů v sezoně. Bilanci Slavie v této statistice zachraňuje záložník Karel Piták.
„Na tréninku věnujeme koncovce zvýšenou pozornost. Jenže v zápase se hráči dostanou pod úplně jiný tlak,“ vysvětluje Jarolím. Střelbu piluje i jeho kolega Lavička. Pak přijde zápas a všechna cvičení selhávají.
Co se dá s mizernou koncovkou dělat? „Buď neodpovídá kvalita kádru, pak je potřeba ho doplnit. A nebo jde jen o období, kdy se nedaří. V tom případě se musí něco stát, je potřeba udělat rozruch nebo naopak mužstvo pohladit,“ vysvětluje zkušený trenér Jiří Kotrba.
Proti střelcům se však staví i jiné důvody než pokles formy nebo ztráta sebevědomí. Na bídné bilanci se mohly podepsat i špatné terény. Techničtí hráči nedokážou perfektně ovládat míč. Narostlé liberecké komando se v Blšanech bořilo to hlubokého trávníku. „Síly rychle ubývaly,“ připomněl Zápotočný.
