Pondělí 8. března 2021svátek má Gabriela -3 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Za války si změnila identitu, kvůli komunistům utekla. Stoleté legendě stále chutná pivo, ale rozštěpy už dělat nemá

Maďarka Ágnes Keletiová je nejstarší žijící olympijskou vítězkou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Maďarka Ágnes Keletiová je nejstarší žijící olympijskou vítězkou. | foto: Twitter.com/ Canadian Hadassah-WIZO

Budapešť Maďarka Ágnes Keletiová je nejstarší žijící olympijskou vítězkou, bývalá gymnastka nedávno oslavila sté narozeniny. Aby vůbec mohla získat pět zlatých medailí, musela se za války stát někým jiným.

Přes četné vrásky v obličeji a horší sluch byste jí její věk rozhodně nehádali. Stále dokáže hovořit několika jazyky, čte bez brýlí, udivuje chytrostí, energií a optimismem. „Je to skutečná sopka,“ říkají o Ágnes Keletiové novináři, kteří s ní čas od času přijdou udělat rozhovor.

Mnohdy vyzvídají její recept na dlouhověkost. „Cítím se dobře, protože se nedívám do zrcadla. To mě udržuje mladou,“ vysvětluje jim paní Ágnes pobaveně.

Že by to bylo tak prosté? Kromě toho dbá na to, aby se stravovala střídmě a měla dostatek pohybu. Snaží se také dodržovat svůj denní rituál. Ráno si pospí do desíti, ke snídani si dá grapefruit a mléčnou kávu. Potom zajde se svou opatrovnicí do oblíbené italské restaurace. Zároveň si pravidelně dopřeje pivo, cukrovinky si však odpírá, i když k oslavě svého úctyhodného jubilea si s chutí dala čokoládový dort. „Po sladkém roste zadek,“ vysvětluje vitální dáma, jak si udržuje zdraví i kondici, třebaže jí je už sto let. Ano, sto let! Ágnes Keletiová se totiž narodila 9. ledna 1921.

Je tak nejstarší žijící olympijskou vítězkou, když tuto štafetu převzala po Fince Lydii Widemanové, která zemřela v dubnu 2019. Během svého století prožila mnohé. Hrůzy války, útěk z vlasti, ale i pět triumfů na olympijských hrách a šťastné stáří.

Pod cizí identitou

Malou Ágnes přivedl ke gymnastice otec ve čtyřech letech. Kromě toho se pod jeho vedením věnovala řadě dalších pohybových aktivit: plavala, hrála ping-pong, chodila po horách. „Měla jsem o sedm let starší sestru, ale táta chtěl vždycky syna. A tak jsem se pro něj stala klukem,“ říká o původu svého sportovního zanícení rodačka z Budapešti.

Gymnastika jí šla nejlépe a v šestnácti v ní získala první maďarský titul. V roce 1940 měla své rostoucí ambice potvrdit na olympijských hrách v Tokiu, ty se však kvůli válce nekonaly. Vynechány byly i o čtyři roky později.

Nadějné gymnastce ubíhaly nejlepší roky kariéry. Navíc ji vyloučili z klubu a nemohla vykonávat ani jiné sportovní aktivity. Pykala tak za svůj židovský původ, který napovídá její rodné jméno Kleinová.

Kvůli němu jí však od fašistů hrozilo ještě daleko větší nebezpečí – že poputuje do některého z koncentračních táborů. V osvětimském plynu už vyhasl život jejího otce i dalších příbuzných, matku se sestrou zachránil švédský diplomat Raoul Wallenberg, který jim sehnal doklady potřebné k vycestování.

Ágnes se doslechla, že jako vdaná žena by se mohla odsunu do lágru vyhnout. Proto si v roce 1944 narychlo vzala kamaráda Istvána Sárkányho, rovněž úspěšného gymnastu (o šest let později se ale rozvedli). K tomu si ještě změnila identitu, když získala doklady služebné Pirosky Juhászové. „Přijala jsem její totožnost, vzala jsem si i její šaty. Naučila jsem se napodobit její projev a mluvení, abych každého přesvědčila, že jsem tím, za koho vydávám,“ přiznala.

Skrývala se především na venkově. Pracovala v kožešnictví, v továrně na munici nebo jako hospodyně. Těsně před koncem války při sovětské ofenzivě každé ráno sbírala v ulicích Budapešti mrtvá těla a odnášela je do masových hrobů. „Tyhle vzpomínky nebudu nikdy schopna vymazat z paměti,“ líčí smutně.

A také se udržovala v kondici, ve volných chvílích běhala po lesích. To se jí náramně hodilo, aby po válce mohla pokračovat ve sportovní kariéře. Zatímco k další své velké zálibě, hře na violoncello, se již plnohodnotně nevrátila.

Hvězdou po třicítce

Při prvních poválečných hrách v Londýně 1948 měla být velkou maďarskou nadějí, ovšem start jí na poslední chvíli zhatilo zranění. A tak se premiérově na olympiádu dostala až o čtyři roky později, kdy už jí bylo 31 let. Optikou dnešní gymnastiky, v níž nejvíc vynikají teenagerky, něco nemyslitelného. Z Helsinek přivezla čtyři medaile včetně té nejcennější z prostných. To přitom ještě nebyl její vrchol. V Melbourne 1956 přidala dokonce další čtyři olympijské triumfy a k tomu dvě stříbra.

„Medaile byly krásné, ale nesportovala jsem jen pro uznání. Užívala jsem si tu každodenní rutinu i možnost vidět svět,“ povídala o jedné ze svých motivací, na niž by v tehdejším tuhém komunistickém režimu mohla jinak sotva pomýšlet.

V důsledku krvavě potlačeného maďarského povstání jen pár týdnů před melbournskou olympiádou se však Keletiová rozhodla, že se s výpravou do vlasti nevrátí, a spolu s dalšími 43 krajany zažádala v Austrálii o azyl. Následně emigrovala do Izraele, kde pracovala jako učitelka tělesné výchovy a trenérka, dokonce vedla tamní národní družstvo. Vdala se za Roberta Bíróa, narodili se jim synové Daniel a Rafael. „Tam jsem se konečně cítila jako doma. Nebyla jsem ,ten Žid‘, ale jedna z obyvatelek Izraele,“ podotkla.

Na nebi jako asteroid

V 95 letech se nakonec vrátila do Maďarska, kde zůstává stále velmi populární. Ve své vlasti, v Izraeli i od olympijského hnutí již dostala řadu poct a vyznamenání. A také po ní objevitel vesmírných útvarů Krisztián Sárneczky pojmenoval asteroid.

Ačkoliv současnou gymnastiku nesleduje, dokonce ji pro její dril kritizuje, sama je nadále fyzicky aktivní. Chodí na procházky a několikrát týdně plave. Nemá problém ani s gymnastickými cviky. Návštěvy kolikrát udivovala tím, jak si dá nohu k hlavě nebo jak udělá rozštěp, což jí už ale doktoři zakazují. Přesto i jim musí být jasné, že právě sportovnímu nadšení Ágnes Keletiová vděčí za to, že mohla zkraje ledna oslavit sté narozeniny. „Miluju život. A zdraví je jeho podstatou. Bez něj není nic,“ ví legendární gymnastka.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Exploze viru: v domově důchodců ve Vrchlabí zabil polovinu seniorů

Fotbaloví fanoušci. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tragédie v domově seniorů varuje, jak rychle se šíří nákaza koronavirem a jak smrtelná může být. Celorepublikově pak...

Randění pod rouškou. Reportérka absolvovala sedm pokusů o seznámení

Fotbaloví fanoušci. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Jestli si někoho nenajdeš, než ti bude třicet, nainstaluju ti seznamku,“ oznámila mi moje nejlepší kamarádka. Patřím...

Zavřené nezavřené restaurace. Jak vypadá zapovězený společenský život?

Fotbaloví fanoušci. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zaplněné stoly, skupinky lidí se sklenicemi vína a smích nesoucí se až na ulici. Nejde o výjev starý víc než rok, ale o...