Jsou tak malé, že je snadno přehlédnete, jenže na Tour de France se v posledních dnech všechno točí právě kolem nich. Nenápadná sluchátka, kterými cyklisté přijímají informace o vývoji závodu a taktické pokyny od týmových šéfů, se postarala o první aféru letošního ročníku Tour.
Lubor Tesař: Potlačila se tím přirozená chytrost jezdcůPodle bývalého českého cyklisty Lubora Tesaře (38) ublížilo využívání vysílaček především přemýšlivějším jezdcům. "Vysílačky z nás udělaly ovce na vodítku. Kdykoliv jsem něco potřeboval vědět, stačilo houknout do vysílačky a hned mi to zjistili," vzpomíná Tesař. Proč je vysílačka pro cyklisty tak důležitá? Jak to myslíte? Je skutečně takový rozdíl jet velký závod bez ní? Nenarušovala vysílačka vaši koncentraci? K čemu jste například vysílačku využíval? Může být tedy etapa bez vysílaček pro diváky zajímavější? Většina cyklistů přesto zákaz kritizuje. Bojí se o svoji bezpečnost. Souhlasíte? |
"Chtějí být nostalgičtí, jako když starý cyklista sedí u silnice a vzpomíná, jak se v jeho dobách jezdilo bez vysílaček. Jenže teď je rok 2009," zlobí se manažer stáje Saxo Bank Bjarne Riis.
Zákaz vysílaček platí pro dnešní a páteční etapu
Kromě dnešní etapy platí zákaz i pro páteční třináctou etapu z Vittelu do Colmaru. "Osobně mi vysílačky také trochu vadily, ale tohle mi připadá jen jako zbytečné gesto," uznává i bývalý český jezdec Lubor Tesař. "Zakázat vysílačky jen na dvě etapy je vůči závodníkům nekorektní," dodává.
Jisté je, že dnešní rovinatá etapa získala ještě před startem nečekaný náboj. Organizátoři, jejichž nápad posvětila i Mezinárodní cyklistická unie, si od zákazu vysílaček slibují atraktivnější podívanou.
Bez vysílaček se má projevit nápaditost a chytrost jezdců. "Bude to jako kdysi, když jezdci nad závodem mnohem více přemýšleli. Nebudou jako stroje, které jen poslouchají příkazy," tvrdí tiskový mluvčí Tour Christophe Marchadier.
Jezdci v čele s hvězdným Lancem Armstrongem však protestují. Důvod? Obavy o bezpečí. "Při Tour bývá na silnici hodně lidí, na horizontu objeví auto nebo olejová skvrna. Vysílačka vám může zachránit kůži," tvrdí německý cyklista Jens Voigt.
Stávka jezdců prý nehrozí
Bez vysílaček se závody jezdily zhruba do poloviny 90. let. Šéfové stájí tehdy museli svým jezdcům předávat pokyny přímo z aut, kterými pronásledovali peloton.
Každé auto mělo jiný tón klaksonu a jezdec pak podle houkání poznal, že mu jeho šéf chce něco sdělit. "Pamatuji časy, kdy se jezdilo bez vysílaček. Někdo to považuje za dobrý nápad, ale já ne. Vracíme se do minulosti a to není dobře," tvrdí Armstrong.
Právě šéf jeho stáje Astana Johan Bruyneel se stal lídrem opozice v boji za zrušení zákazu. Pro svou petici sehnal podpisy čtrnácti z dvaceti týmů. "Na Tour není místo pro experimenty," opakoval.
Bruyneel údajně navrhoval kompromis, aby alespoň dva jezdci z každého týmu směli s vysílačkami jet, jenže Mezinárodní cyklistická unie zůstala neoblomná: Dřívější rozhodnutí platí.
Cyklisté teď mohou jen skřípat zuby. Část z nich se však se zákazem zřejmě nemíní smířit. "Pošlou nás domů, když zákaz porušíme? O tom pochybuji," naznačuje Riis. Vítězem války ale nejspíš stejně budou pořadatelé Tour: Týmu, který zákaz poruší, totiž hrozí pokutou až ve výši dvou milionů korun.
