Jak těžké to je na psychiku?
Hmmm. Dělala jsem úplně všechno. A zase ne.
Přitom formu máte, před týdnem jste hrála v semifinále v New Havenu.
A říkala jsem si: Super, bude to jiný. Ale bohužel, přijdu na kurt, někdo tam sedí na umpiru a já jsem někdo úplně jiný. Mám to v hlavě. Ale desítku jsem zakončila, tak třeba příští rok.
Uvědomujete si tíhu negativní bilance v průběhu zápasu?
Už v rozehrávce to cítím. Tak strašně to chci prolomit, že me to pohltí. Pak se nehýbu, neletí mi to.
Rozebírala jste tu situaci s někým?
Zkoušela jsem s psychologem, trenérem, se všema.
Co vám radili?
Že se tím musím probojovat sama. Ale bohužel to není tak jednoduchý.
Nevyhecovalo vás, ani když jste ve druhém setu srovnala z 1:3 na 3:3?
Trochu jo, ale vzápětí člověk prohraje game na 3:4 a je to hrozně těžký.
Těžké ruce?
Těžké ruce. Těžká hlava.
Jak moc vám US Open vrtá v hlavě dlouhodobě?
Mám to v hlavě jako vykřičník. Ale teď jsem předtím hrála dobře, říkala jsem si: Bude to super. Ale bohužel, potřebovala bych, abych se ten turnaj přesunul někam jinam.
Věříte vůbec, že tu bilanci ještě někdy zlomíte?
Už asi ne... Tedy, věřím! Ale furt to nepřichází. Čím víc se budu snažit, tím víc to bude horší. Touha to zlomit asi vše svazuje
Co všechno jste za ta léta vyzkoušela?
Milion věcí! Být pozitivní, hrát víc turnajů, míň turnajů, víc trénovat, míň trénovat. Není věc, co bych nezkusila
Hotel měníte?
To ne. Ale tím to asi nebude.
