„Hrajte, mám hlídání dětí zajištěné jen do šesti hodin večer,“ pobízela tenisty fanynka z hlediště.
„Chceme víc,“ skandovali diváci.
„Není možné popsat něco, co se nikdy nestalo a už ani nikdy nestane,“ nechal se slyšet unešený John McEnroe coby očitý svědek. „Toto je nejlepší reklama našeho sportu. Jsem hrdý na to, že jsem byl její součástí.“
Přesně deset let stará tenisová bitva ve Wimbledonu zůstane ve sportovních análech navždy zapsaná.
  |
Jen její pátý set, který Isner urval poměrem 70:68, hravě trumfnul dosavadní nejdelší zápas. Vždyť se natáhl na působivých 8 hodin a 11 minut.
„Bylo to hodně dlouhé, ale já myslím, že jsme si to užili,“ hodnotil poražený Mahut. „Je to obrovská pocta hrát největší zápas v nejlepším tenisovém prostředí. John podával neuvěřitelně, výhru si zasloužil,“ pochválil Francouz svého soupeře.
Tři dny hraní, technika zkolabovala
Oba borci rozehráli svůj duel prvního kola travnatého grandslamu v úterý 22. června v 18:18 britského času. Už během prvního dne stihli tenisté odehrát čtyři sety, krátce po deváté hodině večerní za nerozhodného stavu 6:4, 3:6, 6:7(7), 7:6(3) ale museli kvůli tmě kurt číslo 18. opustit.
John Isner a Nicolas Mahut.
Zápas pokračoval následující den od 14:05 a po sedmi hodinách musel být znovu přerušen. V té chvíli se skóre zastavilo na cifrách 59:59. Isner sice měl v poslední hře mečbol, jenže na returnu neuspěl. „Chci hrát, ale už nevidím míček,“ bědoval Mahut.
Nezvyklý zápřah na rozdíl od hráčů nezvládly výsledkové tabule umístěné na dvorci, které za stavu 47:47 vypověděly službu. Programátoři je museli do příštího dne aktualizovat, aby zvládli pojmout větší porci gamů.
Rozuzlení tak přinesl až čtvrtek 24. června, kdy oba hrdinové od 15:40 zápolili ještě hodinu a devět minut.
Nicolas Mahut na kolenou.
Za stavu 68:68 přijímající Mahut odskočil do vedení 30:0, skvěle servírující Isner, který sice po většinu zápasu vypadal zvadleji, však nepříznivý vývoj zvrátil. Vzápětí Američan konečně prolomil soupeřovo podání a vydařeným prohozem proměnil pátý mečbol.
„Ten člověk je neuvěřitelný bojovník. Možná, že se ještě někdy utkáme a nebude to 70:68,“ usmíval se vítěz.
Nejbližším pozorovatelem klání byl hlavní rozhodčí Mohamed Lahyani ze Švédska, který pronesl: „Neměl jsem šanci se unavit. Byl jsem u vytržení z toho tenisového představení a koncentraci jsem udržel. Musel jsem to zvládnout kvůli hráčům, kteří ukázali dechberoucí odolnost a energii. Na jídlo nebo koupelnu člověk v takovém transu ani nemyslí.“
Umpirový sudí Mohamed Lahyani už kontroloval čas.
Isner a Mahut překonali dosud nejdelší tenisový maraton o více než čtyři a půl hodiny. Oba také díky svému představení poskočili na první dvě příčky ve statistice největšího počtu es v jednom zápase. Američan jich nastřílel 166, Francouz 103. Do té doby vedoucí Ivo Karlovič jich zvládl „jen“ 78.
Jedinečný souboj svých kolegů s posvátnou bázní sledovali také ostatní tenisté. Jejich dojmy shrnul před rozhodujícím třetím dnem Roger Federer:
„Tohle si nikdo nedokázal představit. Na jednu stranu bych chtěl být na kurtu a na druhou ne. Neumím si představit, jak se budou cítit po těle druhý den, za týden, za měsíc. Podávají ale heroický výkon a je škoda, že v tenise neexistuje remíza a jeden musí prohrát. Ale já si myslím, že oba odejdou jako vítězové, protože co předvádějí, je úžasné.“
