Velký německý den na MS biatlonistek, Davidová skončila ve stíhačce třináctá |
Pro hvězdnou Mäkäräinenovou to byl den blbec. A tím pádem i pro celý finský biatlon.
Jeho medailové úspěchy už léta stojí a padají právě s touto 36letou legendou, vítězkou 26 pohárových závodů.
Finští novináři, kteří ji ve značném počtu doprovázejí po vrcholných akcích, si na to dávno zvykli. Pouze předloni krátce narušily tento stav úspěchy Mari Laukkanenové, nyní provdané Ederové. A finští muži? Škoda povídat.
Kaisa Mäkäräinen slaví vítězství v Pokljuce.
Události posledních měsíců vzbudily obavy, aby český biatlon, v minulých letech disponující zdaleka nejen Gabrielou Koukalovou, ale i silným týmem se Šlesingrem, Moravcem, Vítkovou, Krčmářem a dalšími, nedopadl v nadcházejících letech podobně jako ten finský.
Aby medailové ambice nestály a nepadaly s jedinou výbornou závodnicí, Markétou Davidovou.
Sobotní sprint byl pro mužský tým pádem takřka až na dno. Dlouholetý lídr Ondřej Moravec v něm z dosud neznámých příčin zkolaboval, nedařilo se ani dalším.
Dokonce i věčný kliďas, kouč Zdeněk Vítek se poté velmi expresivně vyjádřil: „Děláme zbytečné chyby na střelnici a běháme jako ponocní.“
Jak vyprávěl Michal Krčmář: „Tak zlomeného z našich výkonů jsem Zdendu ještě neviděl.“
Nálada byla ponurá. Nedělní posuny Krupčíka a Krčmáře ve stíhačce na 18. a 25. místo ji sice vylepšily, přesto i Krčmář za cílem z pohledu týmu mužů tvrdil:
Trenér české reprezentace Zdeněk Vítek.
„Ať se na tomhle mistrovství ještě stane cokoliv, nemůžeme hovořit o dobré zimě. Musíme to po sezoně řešit.“
To si snad uvědomují i ti, kteří nad potřebnými změnami přemýšlejí.
„Kdyby nebylo i výsledkově hluchých míst, nevážíme si těch dobrých. Rozhodně máme co napravovat,“ prohlásil sportovní ředitel svazu Ondřej Rybář, jenž stál před sedmi lety u zrodu až pohádkového českého boomu.
Naštěstí slečna, která má momentálně na svých 22letých bedrech naloženu značnou tíhu očekávání českých fanoušků, tuto situaci unáší a je na sebe i čím dál náročnější.
Poté, co v opět divokých podmínkách dokončila nedělní stíhačku na 13. místě, Markéta Davidová pronesla:
„Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že budu na mistrovství světa sedmá a třináctá, nevěřím mu a klepu si na čelo. Ale i tak mě mrzí, že jsem se po sprintu posunula dozadu. Nebudu proto teď jásat, že to byl ode mě skvělý závod, když nebyl.“
Říkejme tomu zdravá sebekritika. Vyřkla tato slova a vzápětí byla opět usměvavá a odhodlaná. Nebabrala se v tom, co se stalo, hleděla dopředu, na další metu své švédské mise.
  |
Tou bude úterní vytrvalostní závod, v němž pojede nejen o úspěch na mistrovství, nýbrž zároveň o malý křišťálový glóbus za tuto disciplínu.
Lesk křišťálu by sezonu, která je pro české biatlonisty s výjimkou Davidové zatím nevýrazná a plná otázek, příjemně ozářil.
A ta uvolněnost skloubená s dravostí a odhodláním, s jakou k této zimě právě ona přistupuje, by i některým zainteresovaným mohla ukázat cestu.
Pak bychom opravdu nemuseli dopadnout jako Finové.
