Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Železný neví, jak loučení zvládne

Sport

  9:00
OSTRAVA - Dnes nastoupí k poslednímu domácímu závodu v předlouhé kariéře. Oštěpař Jan Železný (39) si není jistý, co s ním rozlučka při 45. ročníku Zlaté tretry udělá.

Oštěpař Jan Železný foto: VladislavGalgonekČTK

„Jak bych to mohl vědět? Vždyť budu naposledy házet doma poprvé v životě,“ říká s úsměvem legendární atlet, trojnásobný olympijský vítěz a mistr světa, který je řadu let rovněž ambasadorem mítinku.

Scénář jeho domácího závodního epilogu? Uprostřed hvězdami nabitého večera začne ve 21.05 soutěž oštěpařů. Největším soupeřem by mu měl být Rus Sergej Makarov, dvojnásobný olympijský medailista a mistr světa z Paříže v roce 2003.

„Startoval jsem tady desetkrát a devětkrát vyhrál, jen předloni mě porazil Rus Ivanov,“ připomíná Železný. „Těším se, ale zároveň budu nervózní, protože doma chci vždycky hodit co nejdál,“ dodává směrem k mítinku, který je už dlouho jeho jediným domácím startem a kde čtyřikrát překonal 90 metrů.

Se závěrem jeho soutěže se počítá za hodinu, pro českého oštěpaře program ale zdaleka neskončí.

„Potom bych měl absolvovat kolečko kolem stadionu. Vedle patrně pojede kabriolet s tričky a fotografiemi s podpisy pro diváky. Jak dlouho všechno potrvá, to ví jen ten nahoře,“ pokrčí rameny.

Podle plánu by ještě měl u jednoho z východů ze stadionu osobně rozdávat divákům pivo, jak slíbil již před časem. „A chci zůstat na stadionu tak dlouho, jak jen to půjde.“

O jaké pivo se jedná? Lahvové z Litovle, na etiketě je Železného obrázek a slova Poctivé pivo, poctivý výkon. Scénář má předestřený, v jedné věci si však člověk často poručit neumí. Dokáže se Železný ovládnout natolik, aby ukočíroval emoce?

„Myslím, že jsem odolný jako každý, a pakliže na mě něco zapůsobí, snažím se to skrývat. Jsem tvrdý k sobě i ke svému okolí,“ tvrdí. Jenže představa, že obchází ochozy stadionu, na němž už nikdy házet nebude, a každý z tisíců příznivců mu touží stisknout ruku...  „Teď si myslím, že se ubráním.“

Slzy patří k životu
Vzpomínka na olympijské hry v Aténách, kde se po finálovém nezdaru v útrobách stadionu neubránil slzám, je však ještě čerstvá.

„Tam jsem se dlouho úspěšně bránil. Potom mi došlo, že na olympiádě už nikdy házet nebudu... Ale slzy patří k životu, člověk se za ně stydět nemusí,“ má slavný atlet jasno před posledním domácím závodem.

Autoři: