Dvě hvězdy světového formátu od vody, veslař Ondřej Synek a slalomář Vavřinec Hradilek, k tomuto tématu přistupují naprosto odlišně. Byť jejich poslední úspěchy jsou podobné - na olympijských hrách v Londýně získali shodně stříbro a letošní světové šampionáty opouštěli se zlatem. Pokud ale jde o místo, kde v zimě nabírají síly, jejich názory se různí. A praxe taky.
ČTĚTE TAKÉ |
"U nás jsou zimní cesty za teplem běžná věc. V teple najíždíme techniku, což tady moc nejde, protože tělo se nezahřívá," má jasno kajakář Hradilek. "Dřív jsme mířili do Portugalska, já pak začal jezdit do Austrálie a na Nový Zéland. Jenže to je daleko, takže zkraje roku byl reprezentační tým poprvé ve Spojených arabských emirátech a v únoru tam pojedu taky. Je to levnější a prý stejně dobré. Bude to super," těší se šestadvacetiletý vodák.
Umělý kanál uprostřed arabské pouště, do něhož přivádějí vodu ze 150 kilometrů vzdáleného moře a ještě ji odsolují, prý nemá chybu. "Budeme tam makat měsíc, protože turistické vízum delší dobu neumožňuje. Ale to stačí, aspoň nebudu muset na kanálu v Troji dýchat pražský smog. Kvůli astmatu tady mám potíže třeba s běháním. Hlavní ale je, že člověk tak nevyjde ze cviku, první závody jsou už v dubnu," pokyvuje hlavou Hradilek.
Veslařský král teplo nemusí
Přípravu v teple vyznávají také veslaři. Ti nepároví, kteří tahají za jedno veslo, absolvují během zimy dvě soustředění ve španělské Seville, pároví zase cestují do Sabaudie v jižní Itálii.
Jedinou výjimkou je Ondřej Synek. Ten nejlepší z nich. "Do tepla se nechystám, chystám se do zimy. A vůbec mě to nemrzí," hlásí dobře naložený dvojnásobný mistr světa a sběratel dalších medailí včetně dvou stříbrných z olympijských her.
S přípravou v teple totiž nemá dobré zkušenosti. "V roce 2004, když jsem ještě jezdil na dvojskifu s Milanem Dolečkem, jsme celý únor veslovali v Kalifornii. Napřed se mi to zdálo senzační, ale sezona pak byla strašně dlouhá a ke konci už mě to nebavilo."
Později, už coby skifař, cestoval s ostatními do Španělska nebo do Itálie. "Jenže jsme v tom s trenérem nenašli žádný přínos. Radši zůstávám doma, trénuju na trenažéru, posiluju a běhám, a k tomu teplo nepotřebuju. Dělám to tak už šest let. O to víc se pak těším na březen, kdy vezmu do ruky vesla. A nadšení mi pak vydrží celou sezonu," vykládá svěřenec Milana Dolečka staršího.
"No jo, tobě stačí málo. Jezdíš rovně a ještě pozadu. Stačí ti sednout do lodě dva měsíce před prvními závody," dobírá si jej Hradilek.
"Chytnu vesla a za tři dny to mám zpátky v ruce. A nejsem otrávený, že jsem vesloval celou zimu," usmívá se skifařský šampion.
