Není těžké najít moment, kdy věci začaly jít špatným směrem. Plíšková v Rod Laver Areně odstartovala jako dračice, vedla 3:0, byla blízko druhého proměněného brejkbolu.
„Neříkám, že bych pak první set uhrála jistě, ale dost pravděpodobně ano,“ řekla. Jenže od této chvíle prohrála hned devět gamů za sebou, tak jako loni v Austrálii končí ve čtvrtfinále. Ale rozhodně nepropadala chmurám.
Jaké pocity tedy ve vás převládají?
Nechci být jen negativní proto, že jsem tu prohrála čtvrtfinále, pořád je to tady můj nejlepší výsledek. Jasně, chtěla jsem jít dál a cítila jsem, že na to mám. Ale ona je pro mě jednou z nejtěžších soupeřek.
Budou budoucí odvety lepší?
Nasbírám zkušenosti a i kdyby to mělo trvat další dva roky, tak se to zlepší a najdu hru i na Halepovou a podobné holky. Uvidíme příště, ale nešťastná nejsem.
Co vám chybělo, abyste došla ještě dál?
Třeba budu mít příště i trochu lepší los. Dvě Češky za sebou, to bylo náročné, zvlášť proti Báře (Strýcové) mi to vzalo hodně sil. Ale jinak jsem v pohodě. Odehrála jsem pár dobrých zápasů, tady i v Brisbane. Neprohrála jsem v prvním ani ve druhém kole. Mám pocit, že to může být jen lepší.
Čím to, že vám Halepová tak nesedí?
Můj servis proti ní není tak účinný. Skvěle returnuje, má silný bekhend. Určitě jsem mohla hrát lépe v některých momentech, zvlášť v těch klíčových. Ale naše zápasy jsou pořád stejné - ona má prostě moji hru ráda. Dokonce i když spolu trénujeme, mám úplně stejný pocit.
Jak se to projevuje?
Přijde mi, že ona sama nevyvíjí rychlost, že jen využívá té mojí. Snažím se hrát rychle, což jí asi sedí. A na konci jsem to jen já, kdo běhá. Vlastně to nedává smysl. (úsměv)
Je těžké zachovat si při takovém průběhu trpělivost?
Občas je to o štěstí, Halepová tady taky nemusela být, mohla předtím vypadnout. Šancí bude ještě určitě hodně. Já mám trpělivosti dost.
