Berdych: Končím, letošní sezona pro mě bude poslední. Štve mě to, ale nedá se nic dělat |
Sama věděla, že její výkon není dokonalý. Když se však do ní začal navážet jeden z hlučných fanoušků na Armstrong Stadium, ohradila se.
„Ani mě nenapadlo, že bych si stěžovala u rozhodčího, radši si to vyřídím sama,“ prohlásila na tiskovce a poté vylíčila scénku z pondělního poledne.
„Ten chlapík seděl asi metr ode mě a anglicky křičel něco ve smyslu, ať se probudím. Nejdřív jsem si sama pro sebe říkala, že zůstanu v klidu a budu ho ignorovat.“
Jenže výtečník si později přisadil.
„Zařval, že hraju hrozně a ať konečně začnu makat. Tak jsem mu odpověděla, ať drží hubu... Od té doby už byl klidný a neřekl ani slovo.“
Není radno dráždit potetovanou ranařku z Loun. Není nějaká pápěrka. Duševní odolnost prokázala při nepovedeném startu, během něhož třikrát ztratila podání, o nějž se obvykle opírá.
Zvládla i tradiční stres provázející úvod turnaje umocněný zvláštností českého derby. Byť se jí nedařilo, jak je zvyklá, neklesala na mysli.
„Člověk se nesmí podělat a musí to probojovat,“ pravila.
Ve druhé sadě se otřepala také ze dvou karambolů - pádu a srážky.
„Šlápla jsem do prázdna,“ popisovala první mrzutost. „Popravdě nevím, co se stalo. Byla jsem pak trošku otřesená, ale nemyslím si, že to nějak ovlivnilo vývoj skóre.“
A druhý případ?
„Na opačné straně kurtu do mě naboural sběrač. Jak sprintoval se skloněnou hlavou, asi mě neviděl. Jsem ráda, že žiju!“ žertovala.
Po mrzutých chvilkách na dvorci už jí zase bylo do smíchu.