„Je to takové menší zranění. Doktoři říkali, že po otřesu mozku to je na čtyři týdny klidu, takže českou sezonu už letos vypouštím. Doufám, že až se budu cítit, tak se vrátím na dostihy do Itálie,“ řekl Bartoš v telefonickém rozhovoru ČTK.
Třiatřicetiletý žokej startoval v neděli do 124. Velké pardubické v sedle Zulejky. Devítiletá klisna špatně zareagovala při skoku přes největší překážku dostihu a pád nepřežila. Bartoš inkasoval úder do hlavy od jiného koně Sherarda a skončil v pardubické nemocnici s otřesem mozku a zlomenou nosní přepážkou.
Ze svého zranění si nic nedělal. „Spíš mě mrzí, že to bylo při Velké pardubické a především, že jsme přišli o koně,“ litoval Bartoš. „Pádu se nedalo zabránit. Zulejka zareagovala ve vteřině jinak, než by měla. Byl jsem překvapený,“ řekl. Zulejka byla druhým koněm, který na Taxisu zahynul od úpravy překážky v roce 1993.
Vítěz Velké pardubické s Decent Fellowem v roce 2006 a se Sixteen o dva roky později jel dostih podvanácté a spadl teprve podruhé. „To je dobrá vizitka žokeje, ale jinak pády k ježdění patří. Odjezdím toho hodně a riziko je větší,“ řekl.
Bartoš už měl nespočet různých zranění. Letos v v srpnu měl po pádu zlomenou čelist, z otřesu mozku a ze zlomené lícní kosti se dostával v roce 2009. Po pádech v letech 2009 až 2012 má sešroubovanou krční i hrudní páteř. „O těch hrudních šroubech vím, o krčních ne. A ty hrudní bych si asi chtěl nechat vyndat,“ uvažuje.
Se zraněními se dostihový jezdec musí naučit žít. Návraty do sedla jsou ale náročné po psychické stránce. „Člověk to musí překousnout, aby nezůstal strach a šel do dostihu s čistou hlavou. Musíte přebít strach, ale dá se to,“ řekl Bartoš.