Jezdec stále BKCP - Powerplus si počínal výtečně, šlapal ve skupince bojující o třetí až páté místo, ale ve druhé polovině závodu náhle všechny naděje pohasly. Náraz do kovové zábrany, oddělující trať od diváků, těžký pád a posléze nepříjemný verdikt lékařů – zlomenina klíční kosti. Včera jsme elitního českého cyklokrosaře zastihli ve chvíli, kdy se právě vrátil domů z nemocnice, kde podstoupil operaci.
Jak vám je po těle po návratu z nemocnice?
Operovali mě už v neděli v půl osmé večer. Diagnóza zněla – klasická zlomenina klíčku klíční kosti. Jednalo se o dost velkou, snad až šesticentimetrovou zlomeninu, ale lékaři mi ji dali dohromady. Zrovna teď jsem dorazil domů...
Lékařů jste se určitě také zeptal, kdy vás pustí opět do sedla bicyklu...
Od doktora, co mě operoval, jsem slyšel celkem povzbudivá slova. Za tři až čtyři dny se můžu posadit na trenažér a k závodům se snad vrátím do čtyř týdnů.
V tom případě byste ale mohl dokonce i stihnout světový šampionát, který se pojede 30. ledna v německém Sankt Wendelu...
Mistrovství světa mám skutečně pořád v plánu. O domácím mistráku 8. ledna samozřejmě vůbec nemluvím, a jestli stihnu nějaký svěťák před šampionátem v Německu, to se teprve uvidí.
Jenže jezdit se zlomenou klíční kostí v terénu asi není zrovna velká legrace...
Lékař mi říkal, že na silnici bych se mohl začít vozit poměrně brzy. Bude záležet jen na mně a mých pocitech. 6. ledna mám naplánovanou kontrolu a na ní se ukáže, co přesně dál. Já si skutečně vůbec nepřipouštím, že bych na mistrovství světa nejel; s jedním blízkým člověkem už spolupracuju na jakési myšlenkové přípravě, abych uvěřil, že se v Německu na startu doopravdy objevím. Snad bude všechno v pořádku.
Jak se vlastně stalo, že jste při závodě najel na kovovou zábranu?
Jezdil jsem tudy při rozjíždění i každé kolo při závodě. Snad s jedinou výjimkou, kdy jsem zkusil šlapat vlevo. Nevyšlo mi to tam ale úplně, jak jsem chtěl, takže jsem se vrátil doprava. Neměl jsem v těch místech žádný problém, vedla tudy docela dobrá stopa. Závodníci za mnou ji ale zřejmě rozryli, protože když jsem tam zase přijel, najednou mě řídítka vezla doprava, a jelikož se nejelo zrovna moc pomalu, nemohl jsem s tím vůbec nic dělat. Ze země jsem se ještě zdvihl, dokonce jsem zkusil následující sjezd, ale dál už to nešlo.
Nenapadlo vás, že vy i váš otec jste si při závodech stačili vybrat smůly snad až přespříliš? Jako by na vašem rodu leželo prokletí...
A víte, že jednu esemesku v podobném znění dneska mamča dostala? Je fakt, že i já jsem už smolných dnů užil hodně, ale mě jen tak něco nezlomí. Takový už bývá sport, jednou se zadaří, podruhé ne. Když zajedu na mistrovství světa dobrý výsledek, všechny ty bolesti a jizvy se rychleji zahojí. Tady v Belgii se říká, že po dešti vždycky zase vyjde slunce. Takže já teď to sluníčko vyhlížím...
Zdravotní trable soužily v poslední době i nejlepšího cyklokrosaře světa Zdeňka Štybara. Navíc začíná mít potíže ve stáji Fidea, která ho nechce pustit do týmu Quick Step. Co víte o jeho situaci?
Zdeňkovi vyprší v únoru smlouva, takže by ho tam nikdo neměl právně držet. Slyšel jsem ale, že tam snad má opci. Těžko se divit, že se ho nechtějí pustit, protože pro stáj představuje nejlepší reklamu. Každý by ho chtěl mít v týmu a snaží se pro to udělat maximum. Já ale věřím, že to Zdeňkovi klapne a do Quick Stepu odejde, protože si to zaslouží.