Kávová kultura profesionálních cyklistů se traduje od 30. let minulého století, kdy Gino Bartali, dvojnásobný vítěz Tour, konzumoval denně deset šálků i více.
„Kafe musí být,“ říká Peter Sagan. „Ale italské,“ tvrdí Elia Viviani. „Americano bez mléka,“ namítá Chad Haga. „Dvě espressa na snídani, dvě v autobuse před etapou,“ říká Adam Yates.
Obhájce titulu Geraint Thomas překvapí: „Já si před startem nedávám žádné, mé tělo pak lépe reaguje na kofeinové gely při závodě.“ Pomáhá káva Kreuzigerovi? „Vůbec. Necítím, že mě vzpruží. Piju tolik kafe jen proto, že mi chutná.“
Petr Vakoč naopak tvrdí: „Cyklisté jsou do kafe blázni, znám i spoustu takových, kteří si otevřeli vlastní kavárnu. Polovina balíku jsou velcí znalci. Kafe je taková naše nevinná neřest, která navíc pomůže k lepším výkonům.“
Skutečně? Nebo jde spíše o jakési placebo?
Jumbo bere kávu vědecky
Světová antidopingová agentura WADA konzumaci kávy omezovala, povolený limit byl v přepočtu osm espress denně. Až po roce 2004 WADA toto opatření zrušila.
Nancy van der Burgová, dietoložka týmu Jumbo Visma, říká: „Efekt kofeinu vydrží tak hodinu, ideální je pít kávu těsně před kratší etapou nebo před časovkou.“
Nejnovější studie podle ní naznačují, že káva má pozitivní vliv i na mozek, cyklisté jsou více koncentrovaní na výkon a vynaložené úsilí jim nepřipadá až tak velké.
Nicméně během závodu konzumují jezdci Jumba kofeinové gely, zpravidla před těžkým stoupáním, nebo do poslední hodiny etapy. „Dáváme jim je raději než kávu, protože tak snáz kontrolujeme přesné množství kofeinu.“
Roman Kreuziger s manželkou Michaelou.
Kofeinové gely používá i Kreuziger. „Ty na mě na rozdíl od kávy zabírají.“ Zato Jakob Fuglsang z Astany do sebe včera pod Peyresourdem obrátil na trati klasické kafe. Ideální dávka podle expertů osciluje mezi 3 až 6 miligramy na kilogram tělesné váhy, což by například pro 70kilového cyklistu znamenalo 2,5 až 5 šálků.
„Je to individuální. Proto u každého jezdce testujeme tělesný metabolismus při intenzivní zátěži,“ říká dietoložka Jumba.
Hirt: Otevřou se mi oči
Jak holdují kávě další čeští cyklisté? „Dám si tak pět kafí denně. Při šestém mi bývá blbě,“ říká Zdeněk Štybar. Vakočovi stačí dva až tři šálky. „Poslední dobou s sebou vozím stroj AeroPress, kávu si v něm sám namelu, uvařím vodu a protlačím ji přes filtr. Baví mě zkoušet různá zrna.“
Jan Hirt líčí, že se vyčleňuje od kávových maniaků z Astany: „Oproti nim se snažím kafe vůbec nepít, jen při etapě. Pak si udělám do lahvičky dvě espressa s cukrem, a když je v závodě vypiju, otevřou se mi oči, je to můj největší povzbuzovač.“
Unikátem byl bývalý profesionál František Raboň. „Nikdy jsem kafe neměl rád, ale mezi cyklisty tomu neuniknete. Dělával jsem si dvě lžičky rozpustného s trochou vody a spoustou mléka.“
Kreuziger kdysi začínal na čtyřech espressech denně. „A pak se to tak nějak stupňovalo.“
Ale spotřeba kávy se údajně stupňuje i během Grand Tour. Lawson Craddock z týmu Education First loni na konci Tour hlásil: „Normálně piju šest až sedm espress denně. Zato když končí Grand Tour, potřeboval bych nejmíň galon.“
