O zařazení této atletické disciplíny pod pět kruhů se vedou debaty už roky. Hovořilo se o letních hrách, návrhy padaly i na zimní hry v Soči 2014. Zatím se ale žádný neujal.
Nově se mluví o zasněžené Francii 2030 či Salt Lake City 2034. Prezidentka Mezinárodního olympijského výboru Kirsty Coventryová totiž prohlásila, že chce program akce osvěžit. Vytvořila pracovní skupinu, která zkoumá, jak konkrétně by se to dalo provést.
Zařadili byste přespolní běh do programu zimních olympijských her?
Spolu s běžeckým krosem by se mohlo jednat i o cyklokros, oba sporty by mohly sdílet stejnou trať. Jistého ovšem nic není. Proti této myšlence se ostře postavili zástupci tradičních zimních svazů.
Prezident Světové atletiky Sebastian Coe se je nicméně snaží přesvědčit. „Myslím, že nastal ten správný moment,“ říkal v říjnu. „Kirsty je připravená na změnu programu, mohla by víc propojit letní a zimní sporty. Vždycky jsem si přál, aby se kros na hry vrátil.“
Přespolní běh na hrách figuroval naposledy v roce 1924 v letní Paříži. Tehdy mu kralovali finští závodníci, jenže spousta účastníků ve vedru a na náročném okruhu zkolabovala, což přispělo k jeho vyřazení.
Od té doby na sportovním svátku chybí. Jak dlouho ještě? „Čerpám jen z médií,“ kývne Jan Pernica, reprezentační trenér ČR. „Zprávy, že bychom se měli připravovat, v současnosti nemám. Jsem trochu skeptik, jestli návrh projde přes klasické zimní sporty a jejich federace. Ale uvidíme.“
Běžce prověří celkově
Samozřejmě by se mu to ale zamlouvalo. „Jestli letní, nebo zimní... Už jen představa, že bychom byli na olympiádě je skvělá,“ pokračuje Pernica. „Není zvykem, že by se kros běhal na sněhu, je spíš spojený s blátem, ale některá mistrovství historicky na sněhu proběhla. Byli bychom ti poslední, kteří by si vybírali.“
Říká, že by si to tenhle sport zasloužil.
Jde o komplexní disciplínu, která prověří všechny aspekty sportovce.
Vyžaduje rychlost, sílu, odolnost, velkou vůli. Příklad?
Adam Červinka na mistrovství Evropy v Portugalsku
Třeba na prosincovém mistrovství Evropy v Portugalsku se junior Adam Červinka blýskl devátým místem, vůbec nejlepším českým výsledkem v této kategorii v historii, ačkoliv zkraje závodu přišel o tretru.
„První dvě kola to ještě šlo, držel jsem se dobře pozičně,“ popisoval posléze. „V posledním už mě chodidlo fakt bolelo, cítil jsem, že se mi dělají puchýře a skoro jsem na nohu nemohl došlápnout. Jsem rád za tenhle výsledek, ale pocity jsou hořkosladké. Věděl jsem, že sílu na dva, tři soupeře ještě mám.“
Pernica potřebné schopnosti shrnuje: „Jde o kombinaci vytrvalosti, běžecké techniky, koordinace v terénu či síly. Jsem rád, že se projeví i houževnatost a morální vlastnosti. Dá se říct, že nikomu se kros neběží lehce, možná jen vítězi a pár nejlepším. Když vás dožene krize, bolí mnohonásobně víc než na dráze, protože musíte překonávat kopce a těžký terén.“
Je těžké odhadnout, jak velká je v Česku jeho základna. Vlastně to ani nelze. Vyložení specialisté tu nejsou, neuživí se jím.
Běžci ho typicky využívají v rámci zimní přípravy. V létě třeba závodí na silnici, v zimě v terénu.
Favoritka na trati. Vytrvalkyně plzeňské Škody Tereza Hrochová během víkendového mistrovství ČR v přespolním běhu v Dřítči.
„Jsou státy, například Velká Británie, kde má kros větší tradici a spoustu závodů, takže ti nějaké specialisty mají. Podobné to je taky v Americe na univerzitách,“ říká Pernica. „Ale v ostatních zemích jde spíš o běžce, kteří kros využívají právě v rámci tréninku. Jako doplněk je skvělý. Myslím, že by jím měli projít všichni. Aby na dráze byli zocelení.“
Vládne mu Afrika
Čeští reprezentanti zatím na velký mezinárodní úspěch čekají. Trenér ale věří, že domácí atletice roste nadějné mládí. Kromě Červinky je talentů víc.
„Adam je jednou z našich největších nadějí,“ vypráví Pernica. „Ale není jediný. Máme poměrně silnou mladou generaci, vylétnout může kdokoliv. Třeba Adam se loni na mistrovství ani nekvalifikoval, letos předvedl takový výkon, navíc v této kategorii bude ještě rok.“
Krosu vládne Afrika. Pokud by se dostal na olympijské hry, favorité by byli jasní. Hledejte je mezi Keňani, Etiopany a Uganďany.
Právě na tohle ostatně i Coe poukazuje. „Účast afrických sportovců na zimních hrách, byla, upřímně, dosud jen sporadická. Tohle by ji pořádně nakoplo.“
Hned by mohli usilovat o zlato!
„Afrika je v krosu úplně jiný svět, jiná dimenze,“ porovnává Pernica. „Na začátku roku jsem vycestoval do Keni a měl možnost zažít atmosféru naživo. V Evropě se podíváte a máte pár talentovaných běžců, tam jich jsou stovky. Konkurence je neuvěřitelná.“
V rámci projektu na podporu ekonomicky slabších atletů dokonce některé Keňany na dálku trénuje. „Taky jejich motivace je diametrálně odlišná od evropských běžců. Běh je pro ně skoro jediná cesta, jak se mohou prosadit a zabezpečit. Vsadí na tuhle kartu a doufají, že se někam dostanou. Krosem si nadosmrti nevydělají, ale dostane je do hledáčku manažerů, kteří je mohou vytáhnout do Evropy, což je pro ně zásadní.“
Olympijské hry by v tomto ohledu dost pomohly.
