Čtvrtfinále se vám příliš nepovedlo.
Ale nemyslím si, že by se někdo na něco vykašlal. Prostě špatný začátek, nevím, jestli jsme byli trochu ustrašení, dělali jsme si to těžší. Když jsme začali hrát trochu pohromadě a beci šli po útočnících, najednou jsme sbírali puky a vytvořili si nějaké šance. Ale proti tak zkušenému týmu nemůžeme prohrát první třetinu 0:2. Kvalita soupeře je tak vysoká, že abychom ho mohli porazit, museli jsme zápas začít jinak.
Ve druhé třetině jste snížili na 1:3, ještě jste cítili naději?
Myslím, že nám ten gól trochu pomohl. Ve třetí třetině jsme neměli co ztratit a najednou jsme se dostávali na puky. Začalo nás to i bavit. Do té doby to byl těžký zápas, kdy jsme jenom bruslili. Škoda, kdyby nám tam něco spadlo na 3:2, dalo se s tím něco dělat. Ale na kdyby se nehraje.
Hrálo roli, že jste si prakticky v žádném zápase neoddychli?
Souhlasím. Každý zápas stál hrozně moc sil. Neměli jsme jeden, kde by nám to s nějakou lehkostí napadalo. Možná i proto chyběla dneska energie. Ale není to jen o ní. My hráli kolikrát naivně a rozházeně... To stojí ještě víc sil. Je to složité. To se blbě vysvětluje.
Nešťastný reprezentační kapitán Roman Červenka po čtvrtfinálové prohře s Finskem na MS v hokeji 2026.
Jaké ve vás převládají pocity?
Zklamání. Věřil jsem, že můžeme překvapit, ale nepovedlo se. Měli jsme dost mladých kluků, co tu hráli poprvé, což je příslib, zkušenosti budou příště znát. Mají potenciál se zlepšovat. Věřím, že do budoucna bude na čem stavět.
Měli jste na víc?
Žádní favoriti jsme nebyli, to je třeba si říct. Top hráči, kteří tu nebyli, chybí. Síla mančaftu by byla jiná. Když se na to podíváte, asi to odráží nějakou realitu. Můžeme si říkat, kdybychom uhráli druhé místo ve skupině, jestli bychom neměli větší šance s Lotyšskem, ale musíte to brát tak, jak to je. Když se mě na to ptáte, asi bych teď řekl, že síla mančaftu byla taková, jak to dopadlo.
Jak se cítíte fyzicky?
To nejde říct. Je to dlouhé, my se na mistrovství na všechno strašně nadřeli, chyběla lehkost, chemie, v lajnách i celkově v týmu. Bylo to náročné na hlavu. Každý zápas vyrovnaný, rvete se o výsledek, pak se máte připravit na další zápas. Ale na druhou stranu to je to, proč hokej hraju. Já to miluju. Takový ten lehký stres, příprava a velké zápasy. Když se pak nepovedou, zklamání je velké, ale to k tomu patří.
Trenér Radim Rulík u týmu končí, loučení je trochu hořké.
Záleží, jak se na to podíváte. Na jednu stranu, po jaké době Radim vyhrál zlato na mistrovství, ještě doma. Práce za ním je vidět, letos zabudoval mladé, jak veřejnost chtěla, je tady perspektiva do budoucna. Je potřeba si říct, že nemáme tým na to, abychom vyhrávali každý rok šampionát, pokud tady nemáme ty nejlepší hráče. To je fakt.
Český kapitán Roman Červenka rozehrává akci po souboji s finským forvardem Patrikem Puistolou.
Máte ještě touhu se s kariérou v národním týmu rozloučit lépe?
Samozřejmě bych rád, ale uvidíme. Teď začne nová sezona, budu se připravovat, mít zase jiné cíle. V nároďáku mají být v tu danou chvíli ti nejlepší hráči, a pokud mezi nimi budu, tak v něm budu, pokud ne, tak ne, to je jednoduché. Mám na další dva roky smlouvu, budu se snažit dělat všechno pro to, aby to vypadalo tak, jak chci.
Jak uplynulou sezonu hodnotíte?
Nahoru, dolů. Ale já s tím počítal. Nejet na mistrovství kvůli tomu, abyste pocit ze sezony nepokazil? Nemůžete se bát, že něco nedopadne. To prostě nejde. Když vezmu olympiádu, bylo to velké zklamání, ale taky s Kanadou nádherný zážitek, který mi zůstane v hlavě navěky, i když to dopadlo špatně. Sezona v Pardubicích byla úžasná až do konce. A teď to tady končí takhle hořce, ale takový je sport. Většinou prohráváte, abyste mohli někdy vyhrát. Je potřeba k tomu tak přistupovat. Prohry vás učí, formují, pokud si z toho vezmete to správné.
