Mezi osmatřicetiletou Sáblíkovou a o půlku mladším Jílkem nešlo pouze o symbolické předávání rychlobruslařského žezla.
Obdiv a vřelé přátelství mezi nimi bylo patrné od začátku Jílkova působení mezi elitou a bylo přítomné i nyní, při první oficiální akci Sáblíkové už jako sportovní důchodkyně.
„Hrozně ráda sleduju Metodějovy závody. U jeho desítky člověk chce být. Jak si dokáže s tou tratí hrát, je pro mě dokonalé,“ velebila Sáblíková na setkání s novináři svého následovníka na olympijském vrcholu.
„Co by za to spousta lidí dala – strávit dvě sezony s Martinou Sáblíkovou,“ říkal vděčně Jílek. „Já jsem ještě ani nezačal s bruslením a ona už vyhrávala závody.“
 |
Podporu Sáblíkové si Jílek užíval nejen při svém zlatém olympijském závodě v Miláně, ale také v neděli na mistrovství světa ve víceboji v Heerenveenu, kde se fantastickým výkonem na desítce vyšvihl až na stříbrnou pozici.
„Martina si vždycky stoupne tak hezky až k mantinelu u cílové rovinky, takže při každém projetí ji slyším a je to pro mě motivace navíc,“ popisoval Jílek.
Z pozice závodnice ho Sáblíková o víkendu podporovala naposledy. V Heerenveenu prožila dojemné loučení a úplně poslední závod kariéry. Ještě několik dní poté na ní byly při vzpomínce na ty okamžiky znát velké emoce. „Naprosto to překonalo moje očekávání, vůbec jsem nečekala takovou podporu,“ přiznala.
„Když jsem byla na startu trojky, šlo mi hlavou, že takhle jsem si představovala loučení doma. A oni mi ho udělali v Holandsku.“
Absence domácí rychlobruslařské dráhy tak mohla Sáblíkovou v okamžiku loučení mrzet jen trošku. Vášniví nizozemští fanoušci jí udělali kulisu hodnou legendy svého sportu a člověk by při mohutných ovacích až zapomněl, že se neloučí domácí závodnice.
„Jsem trošku smutná, že už mám ten poslední závod za sebou, ale pak si vzpomenu na ty fanoušky a vrátí se mi úsměv na tvář,“ líčila.
Zatím prozradila pouze nejbližší plány své rychlobruslařské penze: odpočinek a dovolená ve Finsku. A v létě pak zastávka v rychlobruslařské hale v Inzellu.
„Už jsme domluvené s Lolo (Francescou Lollobrigidovou), že pojedeme pár koleček spolu, protože jsme na to zvyklé. Moc se těším, až jí ukážu, že sice už netrénuju, ale pořád se mnou může počítat,“ říkala Sáblíková s úsměvem.
To Jílek bude mít o poznání akčnější následující měsíce. Mediální povinnosti spojené s olympijským úspěchem vystřídají ty studijní a po nich sezona na kolečkových bruslích. „Na kolečka se hodně těším, bude to návrat tam, odkud pocházím.“
Nová sezona Světového poháru startuje v listopadu a Jílek do ní vstoupí nejen jako olympijský šampion, ale i jako obhájce prvenství v celkovém hodnocení dlouhých tratí a vítěz dvou závodů.
Ještě o víkendu hodnotil takovou bilanci jako dobrý průměr. Jak by tedy měla nadcházející sezona vypadat, aby byla nadprůměrná?
„Ten průměr znamenal, že jsem předvedl to, na co jsem měl natrénováno. Podle toho jakou jsem měl formu, jsem nijak nezklamal ale ani nepřekvapil. Aby to byl nadprůměr, tak bych musel mít hodně štěstí a veškerou přípravu načasovat perfektně,“ vysvětlil věcně.
Vzhledem k jeho odhodlání a podpoře, kterou si může užívat nejen od Sáblíkové, lze očekávat, že alespoň jednu takovou nadprůměrnou sezonu má Jílek před sebou.
