„Klub není ani mládeže, ani áčka, je váš – fanoušků! Věříme, že díky vám se podaří zachránit,“ zvolal z pódia areálu v Loučkách zástupce mládeže Marek Tomčík a několik stovek příznivců nadšeně bouřilo.
Orlen Unipetrol opustí klub po této sezoně, ale co bude dál? Od začátku prázdnin hlavní litvínovské téma. Fanoušci v čele s fanklubem Ropáci on Tour vytiskli záchranářská trička, na která se v Loučkách tvořila zase fronta, a spustili veřejnou sbírku. Výtěžek? V součtu už 1,4 milionu korun, zvěstoval do mikrofonu šéf Ropáků Jan Ptáček.
Fanklub sobotní setkání s vrcholem v podobě záchranářského klipu od scenáristy a režiséra Petra Kolečka pořádal. Než ho na plátno promítli, roztočil se kolotoč emocí.
Písničky a taneční vystoupení vytvořily kulisu pro dramatické i srdečné chvíle. Nejprve promluvil Ptáček, vychovatel v dětském domově, který vzal děti s sebou. „Věřím, že ukážeme sílu a velký hráč přijde!“ nevzdává se naděje tvůrce chytlavého hesla Litvínov nezhasne!
Po něm pod pódiem zastavil na kole Dalibor Frýba, bubeník z kotle v mistrovském triku. V létě projel Evropu ze severu na jih. A zrovna když se na svou pouť vydal, šokovala ho zpráva o odchodu Orlenu.
„Říkal jsem si: Ty vole, Cheza krachuje, je nejblíž ke konci ve své historii, a ty si jedeš plnit sny na dovolenou?! Upřímně mi z toho bylo trapně,“ povídal učitel do pléna. „Takže jsme upekli, že symbolicky zahájím sbírku, že za každý kilák z ujetých 5 976 dám 1,945 koruny, což je rok založení našeho klubu.“
Ptáček s Frýbou pak symbolicky přestřihli pásku na znamení startu veřejné sbírky, která odstartovala už o pár dní dříve; na účtu je k pondělnímu ránu už 700 tisíc korun!
Další fronta se stála na podpisy ikon Jiřího Šlégra, Martina Ručinského a Roberta Reichla, kteří jsou spolu se zástupci města a mládeže jako menšinových vlastníků ve vyjednávacím týmu na záchranu klubu. Vedle nich seděly další obletované legendy Michal Trávníček, Viktor Hübl a František Lukeš.
A dál?
Vladimír Kýhos nejstarší, Josef Ulrych či Robert Kysela, se mísili s fanoušky. S Blážou, Kozlem, Kulisákem. Nebo s fanouškem, který měl leguána na rameni. Jedna velká rodina, která netrpělivě vyhlížela novinky od vyjednávací skupiny.
„Je to o penězích, Unipetrol je ve ztrátě, ale za 12 let tady vydělal přes 30 miliard. Díky pracovníkům z Litvínova, Mostu a okolí. A my žijeme s faklema,“ zmínil spalovací komíny radní Roman Ziegler. „Snažíme se je přemluvit, aby Unipetrol podporu zvážil. Paralelně s tím spouštíme akce, finišují dopisy pro potenciální majitele a sponzory. Nespíme.“
Tomčík navázal, že hokej v Litvínově je první pusa, první rande, emoce i zodpovědnost. A slovo převzal zlatý olympionik Šlégr. „Litvínov není obyčejný klub, ale značka. Rozhodně nesmíme dopustit, aby skončila v koši! Velký dík fanouškům za slogan Litvínov nezhasne. Vždy, když bylo dobře i zle, jsme se semkli,“ vzkázal. „Není potřeba ukazovat prstem, kdo za co může, ale hledat řešení.“
Šlégr překvapil: „Asi nebudu mluvit za všechny kluky, ale dovedu si představit, že si nějaký akciový podíl odkoupím. A mládež také. Je to jedna z variant. V kooperaci město, mládež, legendy můžeme za podpory Orlenu tvořit budoucnost!“ Jenže čas běží jako splašený: „Za dva až čtyři měsíce to budeme muset uzavřít, doufám, že pozitivně! Třeba se někdo nadchne pro naši značku.“
Člen Triple Gold Clubu navrhl, ať město sníží Orlenu daň z nemovitosti, kterou asi netakticky navýšila. „Plno lidí mě brzdilo, ať to neříkám, ale já to stejně řeknu. Když se koeficient sníží, třeba by Orlen pomohl větší mírou, než nabízí dnes.“
Ropáci pozvali i Pavla Hynka, generálního ředitele Vervy, čili extraligového áčka. Přijal, což chtělo odvahu, neboť skalní fanoušci k němu chovají antipatie. Řada z nich to dala najevo bučením při jeho příchodu na pódium.
„Je slušnost nechat domluvit, pak můžete pískat!“ napomenul nespokojence, kteří na něj pokřikovali. Dlouze vyprávěl o komplikovaném vztahu áčka a mládeže, ale Šlégr, když sám dav uklidnil, ho zastavil a několikrát na něj naléhal: „Otázka byla jednoduchá: Jsi ochoten porvat se s námi o budoucnost klubu?“
Hynek opáčil: „Nové partnery na tuto sezonu jsme sehnali. Mám pocit, že partnera, který by nahradil Orlen, nemá spolek, město ani Verva. Já pracuju 12 hodin denně.“ Na což fanoušci reagovali smíchem. „Vy mě kritizujete za moje slova, že to je věc akcionářů, jenže to není alibismus, ale pravda.“
Vášně uklidnil až radní Ziegler, který si rychle vzal mikrofon a slovo. „Musíme říct: Republiko, v roce 1998 jsi v Naganu dýchala díky nám. A teď my potřebujeme, abychom dýchali díky někomu z vás! Zapomeňme na spory, můžeme se v nich koupat dlouho a možná ještě dlouho budeme. Pojďme všichni hledat. Díky vám, fanouškům, republika vidí, že nám o hokej jde. Třeba za rok tady budeme stát a řekneme si: Tak se to povedlo!“
Následoval aplaus, záchranářské video, po něm slzy, při popisu jeho natáčení v podání tria Šlégr, Reichel, Ručinský smích. A na závěr skandování: Litvííínóóóv nezhasne! V sobotu svítil nadějí.























