Botn orámoval sezonu vítězstvím, Čechům závěrečný hromadný závod v Oslu nesedl

Nebylo to od českých biatlonistů povedené představení na závěr sezony. Na rozdíl od Terezy Voborníkové, která chvíli před nimi i díky téměř perfektní střelbě slavila své první pódium ve Světovém poháru, si Češi práci s malorážkou nepohlídali a dohromady posbírali 13 chyb.

Horniga bude nejspíš ještě dlouho žrát třetí položka.

Do té doby si vedl skvěle a po dvou bezchybných ležkách jel na hraně první desítky. Jenže při první stojce sklopil jen dva terče z pěti a propadl se až na 21. místo s první desítkou téměř minutu vzdálenou.

„Ta trojka mě děsí,“ připustil následně v rozhovoru pro ČT Sport. „Nevím, co se stalo, ale určitě nehrál roli vítr. Byly to moje chyby.“

Sezonu alespoň uzavřel nulou na závěrečné položce a v cíli zvládl spurt o 19. místo.

Vítězslav Hornig na trati závodu s hromadným startem v Oslu

Podobně jako Hornig prožil položku hrůzy i Michal Krčmář, ale už na druhé ležce. Po ní rovněž musel třikrát obkroužit trestné kolo, na trať vyjížděl mezi posledními. Při třetí střelbě přidal ještě jednu chybu a ani čistá poslední zastávka na střelnici ho výš než na 25. místo nevynesla.

Krušnou premiéru v hromadném závodě prožil Mikuláš Karlík. Hned při první střelbě mířil dvakrát vedle, na třetí položce přidal další chybu a při závěrečné stojce dokonce tři. Ani na trati mu to tentokrát vůbec nesedlo, zatímco v sobotu měl devátý nejrychlejší čas, den nato patřil mezi ty vůbec nejpomalejší.

Se šesti chybami tak svůj debut v klání pro třicet nejlepších biatlonistů uzavřel na 28. příčce.

Celkové 37. místo v hodnocení Světového poháru je ale pro Karlíka zdaleka nejlepším výsledkem kariéry. V závěru sezony zajel svá životní maxima ve sprintu i ve stíhačce a motivace pro další práci určitě bude mít dostatek.

O jednu příčku vylepšil své umístění z předchozí sezony Hornig, který skončil v hodnocení seriálu devatenáctý. „Celkově budu se sezonou spokojený. Chybí mi tam trošku zářnější výsledek, třeba jako loňské páté místo z Ruhpoldingu, ale dvakrát jsem byl devátý, takže spokojenost.“

Jen o příčku za ním dokončil ročník Krčmář, který je na konci zimy mezi nejlepší dvacítkou Světového poháru teprve potřetí v kariéře.

Risk vs. jistota

Od pátku už jasný vítěz celkového hodnocení Perrot si chtěl v posledním závodě sezony dojet pro první místo a stylově tak uzavřít svou triumfální sezonu.

V půlce závodu vedl díky bezchybné střelbě o deset sekund, jenže následně jednou chyboval a musel na trestné kolo. Na perfektně střílejícího Botna ale ztrácel jen dvě sekundy, které záhy na trati smazal.

Zezadu se k norsko-francouzské dvojici ještě přiblížil Nawrath a trojice přijížděla na poslední položku celé sezony téměř pospolu.

Perrot pak vypálil pět ran za bláznivých 16,7 sekundy, zatímco Nawrath si dával záležet a rány piloval 29 sekund, Botn byl se 30 sekundami dokonce vůbec nejpomalejším střelcem. Trpělivost se ale Botnovi s Nawrathem vyplatila, zatímco Perrot za svůj risk zaplatil.

Po výjezdu z trestného kola ztrácel na Nora s Němcem už osm sekund, a ty na lyžích nedokázal umazat.

Botn jel po celé závěrečné kolo na čele a Němce se snažil ostrým tempem zbavit, Nawrath však odolával. Nor ho zlomil až na stadionu při výjezdu nad střelnici a v cílové rovince si už mohl užít ovace domácího publika.

Tři nejlepší ze závodu s hromadným startem v Oslu: zleva druhý Philipp Nawrath, vítěz Johan-Olav Botn a třetí Eric Perrot

Perrot mohl dojet v poklidu na třetím místě, kromě velkého křišťálového glóbu měl už před startem jistý i ten malý za hromadné závody.

Botn se vítězstvím posunul na třetí místo v celkovém hodnocení seriálu. Po skvostném závěru sezony bere celkové druhé místo obhájce vítězství Sturla Laegreid, kterému útok na šestý triumf v individuálním závodě v řadě pokazila v neděli jedna chyba a pomalejší střelba.