I on byl po doběhu čtvrtkařek na roztrhání.
Vždyť bronz brala další jeho svěřenkyně Lieke Klaverová, což je už docela rarita. „Samozřejmě jsem moc šťastný. Máme dvě medaile ze tří. Nemůže to být o moc lepší než tohle,“ zářil sympaťák, kterému byste rozhodně netipovali jedenapadesát let.
I fantastickou Nizozemku tentokrát zastínila ladným a lehkým, ale pořádně rozhodným krokem dvacetiletá rodačka z Ostravy.
Výkonem 51,08 v rozběhu Manuel naznačila, co v ní je. O dvanáct setin lepším semifinále v osobáku překvapila i sama sebe. To vše byla ale jen předehra k velkolepému sobotnímu finále, ve kterém časem 50,76 zaskočila všechny soupeřky.
Ne tak švýcarského kouče, který má ve své tréninkové skupině v Nizozemsku kromě ní na starost mimo jiné i hvězdu Femke Bolovou.
„Myslím, že Lu tuhhle zimu byla schopná běžet 50,60 nebo 50,50. Kdyby finále neotevřela tak rychle, tak by měla pravděpodobně nějaký takový čas. Věděl jsem, že dokáže běžet rychleji, protože v rozběhu i v semifinále si všechno urvala sama. Tentokrát měla konkurenci a věděl jsem, že ta ji požene,“ rozpovídá se spokojený trenér.
Trenér Laurent Meuwly.
Při seběhu na dvoustovce udržela za zády Norku Jägerovou. To byl plán?
Ukázala velkou kuráž. Když váš osobák na dvoustovce je 23,06 a vy první kolo dáte za 23,21, tak do toho rozhodně jdete naplno. Mluvili jsme o tom, že musíme být vepředu. Bude to bolet, bude to těžké, ale nesmíme se nad tím dvakrát rozmýšlet. To přesně udělala a zlato si zasloužila.
Nebylo to přeci jenom rychlé až příliš?
Takhle nad tím nepřemýšlíme. Důležité je vyhrát závod. Kdyby začala pomaleji a skončila na seběhu vzadu, nevíme, jestli bude schopná předbíhat. Udělala všechno dobře. Tady není potřeba nic dalšího analyzovat.
Předbíhat nemusela na šampionátu ani jednou...
Měla rozdílný přístup než ostatní. Od prvního běhu ukazovala, co v ní je. Doteď jsme si nebyli jistí v její schopnost vyhrávat závod z přední pozice. Při svých nejlepších časech dosud vždycky někoho následovala. Teď jsem jí řekl, že v hale musí ukázat, že dokáže vyhrát i zepředu. Ty první dva závody byly perfektní příprava pro ten finálový.
V minulosti se přitom svěřila, že čtvrtku v hale nemusí. Teď se to možná změní, že?
Říkal jsem jí, že by to neměla zakládat na jedné zkušenosti a že se naučíme běhat vevnitř a začne si to užívat.
A teď si užila zlaté kolečko s českou vlajkou.
Po závodě mi říkala, že věřila třeba v bronz, ale ne že bude šampionka. Já z ní ale od prvního závodu cítil obrovské sebevědomí. Od prvního dne šampionátu mi říkala: Cítím se tady opravdu skvěle. Ona je pro mě takový tichý zabiják. Vypadá klidně, ale uvnitř je velice silná, což ukázala.
Čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel slaví titul halové mistryně světa.
Nerozhodil ji ani nový formát finále, ve kterém ji tři nejlepší soupeřky z předchozího běhu sledovaly ze sedaček vedle drah. Co na to říkáte?
Zdá se mi hloupé mít tři holky, které sedí na gauči a doufají, že to ostatní pokazí. Protože přesně to dělají. Očekávají, že ty ostatní poběží pomaleji. Opravdu se mi to nelíbí.
Lurdes vynechala celou loňskou venkovní sezonu kvůli zranění zadního stehenního svalu. Překvapilo i vás, jak rychle se dokázala nejen vrátit, ale i zlepšit?
Pro tak mladou atletku to bylo dlouhé zranění, to nikdy není snadné. Já věděl, že s tím jejím talentem bude zpátky. Od momentu, kdy jsme spolu začali pracovat, jsem říkal: Tahle slečna je hodně, hodně talentovaná a má potenciál na světové medaile, dokonce i venku a na olympiádě. Tohle je jenom začátek.
Čeká ji průlomová venkovní sezona?
Ze všeho nejdřív si musí užít tohle. Když vám je dvacet let a stanete se světovou šampionkou, je toho na vás hodně. Neměli bychom příliš tlačit na vybírání dalšího cíle. Všem svým atletům říkám, ať si užijí každou medaili, protože nikdy neví, co se stane dál. A čas na to myslet dopředu zase přijde.
