Velké vítězství pro UAE. Pogačar daroval triumf Del Torovi, na čele se ukázal i Vacek

„Šílený, nechápu, co se děje,“ vypravoval dvaadvacetiletý vítěz, jeden z nejnadanějších cyklistů současnosti. S nevěřícným výrazem zvedal ruce vzhůru a vedle něj v puntíkatém stejně slavil zkušený Pogačar.

Držitel čtyř titulů ze Staré dámy, od nějž se má Del Toro hlavně učit, přenechal krásným gestem první vítěství mladšímu kolegovi, netlačil se sám za 22. vyhranou etapu.

Přitom mohl získat ještě čtyři další bonifikační sekundy, vypadal ale spokojeně už jen s tím, jak hravě předčil konkurenta Vingegaarda. Ten do cíle dojel dokonce až čtvrtý, když se před něj zařadil ještě Remco Evenepoel (Bora).

UAE si tak užívalo velkou, dvojnásobnou radost.

Podívejte se na finiš v podání UAE ve druhé etapě Tour de France:

„Pro mě je čest už jen za tento tým jezdit,“ líčil Del Toro, který se v cílovém prostoru nadšeně objímal se všemi kolegy a Pogačar ho dokonce zvedal do vzduchu. „Chci klukům poděkovat. Měli jsme plán s Tadejem, já se do něj pustil, ale mezera za mnou byla nějak větší.“

Popisoval tak poslední stovky metrů, závěrečný výšlap k olympijskému areálu, který nakonec rozhodoval. Na předchozím, ještě o poznání tvrdším, stoupání s maximálními 14% sklony se ještě favorité hlídali.

Jakmile mladý Mexičan ujel, pořád se za sebe ohlížel, za ním soupeřili Pogačar s Vingegaardem, ale jen první jmenovaný se mu s každým šlápnutím skutečně přibližoval.

Od loajálního parťáka také dostával přednost. Načež ho Pogačar chytil za záda. A zbytek už znáte. Moment, kdy Del Toro s vděkem ukazuje na Slovince, hovoří za vše.

Týmoví kolegové z UAE Pogačar (vlevo) a Del Toro se radují z vítězství a druhého místa na druhé etapě Tour de France.

Z čela celkového pořadí podle očekávání vypadl časovkář Filippo Ganna z Ineosu, momentálně tedy duu Vingegaard, Pogačar patří první dvě místa. Třetí Evenepoel ztrácí patnáct sekund. Nedělní vítěz, jenž zároveň bere i zelený dres pro lídra bodovací soutěže, šestnáct. A v závěsu pátý Juan Ayuso (Trek) devatenáct.

Právě při pomoci poslednímu jmenovanému se ve skvělém světle ukázal i jeden z českých zástupců Mathias Vacek. Ten obětavě pracoval pro svého lídra v bílém trikotu, čtyři kilometry před cílem dovezl skupinu favoritů k úpatí předposledního kopce k pevnosti na Montjüicu a vystoupil si.

Slovinský cyklista Tadej Pogačar (v puntíkatém dresu) zvedá do vzduchu vítěze druhé etapy Tour de France a týmového kolegu z UAE Isaaca del Tora.

S pětiminutovou ztrátou nakonec dojel na 38. pozici a stejná příčka mu patří i v celkovém pořadí. Zbylí dva Češi, Pavel Bittner (Picnic PostNL) a Jakub Otruba (Caja Rural), dojeli se ztrátou třinácti a půl minut na 139., respektive 144. místě.

V pondělí už se Tour se Španělskem rozloučí. Cyklisty čeká první horská výzva do pyrenejského střediska Les Angles se startem krátce po poledni. Mohla by opět sedět i Vackovi.

Po zlatém pobřeží do Barcelony, s Vackem v akci

Z Barcelony vyjeli v týmových autobusech do Tarragony, aby se pak na kolech vraceli zpátky. Cyklisté den po týmové časovce mířili ve druhé etapě znovu do cíle k olympijskému areálu na Montjüicu. S tím, že ikonický vrchol, na nějž se jezdí v závěru tradičního závodu Okolo Katalánska, si „vychutnají“ hned natřikrát.

Trasa 2. etapy Tour de France

Po kopcovité výzvě pokukovali nejen favorité v celkovém pořadí, kteří chtěli získat cenné sekundy v bitvě o žlutý dres, ale i další nejvýbušnější jezdci v pelotonu.

Jakmile ředitel závodu Christian Prudhomme odmával start 168kilometrové etapy, začalo se útočit. Balík se od startovní Tarragony natáhl jako had.

A zakrátko přinesl také první hromadný pád v ročníku, přičemž se v něm ocitl i eritrejský sprinter a jeden z favoritů v bitvě o zelený dres Biniam Girmay (NSN). Karambol se naštěstí obešel bez vážnějších následků v podobě odstoupení.

Tour de France™ @LeTour

🇳🇱 Frank van den Broek
🇳🇱 Alex Molenaar
🇩🇪 Felix Engelhardt

💪 A trio broke away from the peloton
🇫🇷 Baptiste Veistroffer launched a counter-attack as the peloton appeared to be opening up.

💪 Un trio s'est extrait du peloton
🇫🇷 Baptiste Veistroffer est sorti en contre alors https://t.co/wDGXuHuQup

5. července 2026 v 16:23, příspěvek archivován: 5. července 2026 v 18:20

oblíbit retweet odpovědět

Od pelotonu se v tu chvíli zrovna na pár sekund oddělilo trio útočníků Frank Van den Broek (PostNL), německý mistr Felix Engelhardt (Jayco) a Alex Molenaar ze stáje Caja Rural.

Ti nastalé situace využili naplno a vytvořili si rychle víc jak tříminutový náskok. Překvapivě brzy tak skončily tahanice o únik. Ten šlapal osamoceně podél Costa Daurada, krásného pobřeží Středozemního moře. Výhoda však zanedlouho začala klesat.

Peloton projíždí ve druhé etapě Tour de France podél Costa Daurada, neboli Zlatého pobřeží s výhledem na Středozemní moře.

Obzvlášť pak po přesunu do vnitrozemí, kde závod začal. Zde nejvíc zářil Molenaar, který nejprve ovládl sprinterskou prémii a pak svůj druhodivizní tým výrazně přiblížil k puntíkatému trikotu po vydařeném útoku na Côte de Begues.

V tu chvíli už hlavní pole jelo jen o dvacet sekund zpět. Vrátil se do něj i vyčerpaný Van den Broek.

Zbylí dva uprchlíci si podali ruce necelých čtyřicet kilometrů do cíle a zapadli do pelotonu také. Ale ne hned, favorité ještě počkali na domácího mladíčka Paula Seixase (Decathlon), který měl defekt. A přetěžkou práci před nájezdem do Barcelony.

Felix Engelhardt (Jayo) a Alex Molenaar (Caja Rural) si podávají ruce na konci jejich úniku ve druhé etapě Tour de France.

Velkým finále, do kterého zostra nastoupil tým Trek, s Čechem Vackem na čele, který opět táhl lídra Ayusa. Pak už za to vzalo UAE, McNulty a za ním v puntíkatém Pogačar.

A jeho americký domestik dotáhl roztrhaný balík, zhruba třicítku jezdců na posledních pět kilometrů, kde ho už vystřídala ekipa týmu Uno X, načež ji opět vystřídal Vacek. Před úpatím předposledního kopce si z hvězdné skupiny vystoupil.

Prohlédněte si snímky z druhé etapy Tour de France 32 fotografií

Jenže nejvyšší bod Montjüicu nerozhodoval, na čele jel Adam Yates (UAE) a až těsně před vrcholem vystartoval Tobias Johannesen (Uno X), za ním Richard Carapaz (EF).

Se skutečně výbušným útokem ale přišel až těsně před cílem Del Toro. A za něj si i vysloužil náležitou radost.