Vingegaardova dominance. Dán prolétl časovkou a na Tour navýšil vedení

Pogačar rozhodně nejel špatně. Naopak, vedl si fantasticky. Vždyť když dorazil do cíle, o více než minutu se dostal před do té doby jasného lídra Wouta van Aerta.

Jenže pak tu byl ještě jeden muž – Vingegaard.

Jaké hodnocení by si zasloužil jeho výkon? Totální dominance, naprostá suverenita? Jedno z nejlepších představení posledních let?

Šestadvacetiletý Dán časovkou vyloženě prolétl. Riskoval v zatáčkách, neustále držel aerodynamickou pozici.

Sekundy nabral také tím, že při nejnáročnějším stoupání neměnil časovkářské kolo za klasickou silničku.

Tím Pogačar mohl ztratit zhruba deset či patnáct sekund. Ovšem i bez nich by Vingegaard časovku suverénně ovládl. V cíli byl před největším rivalem o 1:38 minuty.

Jonas Vingegaard během šestnácté etapy Tour de France.

„Cítil jsem skvěle. Myslím, že to je nejlepší časovka, kterou jsem kdy zajel,“ říkal spokojeně. „Jsem hrdý, že se mi to tak povedlo.“

Vingegaard časovku skvostně rozjel už od prvních metrů. Neustále získával čas navrch, na prvním mezičase vedl o 16 sekund, na druhém o 31.

Otázkou bylo, jestli nastavené tempo vydrží i během těžkého výšlapu v závěru trati, který měl na více než dvou kilometrech přes devítiprocentní sklon.

On ale ukázal, že síly rozložil skvěle.

I v kopci navyšoval náskok, na vrcholu měl k dobru 1:05 minuty. I v posledním úseku pak najel další sekundy a o vítězi nebylo pochyb.

Vingegaard si na Tour připsal třetí dílčí vítězství a učinil důležitý krok k obhajobě titulu. V souboji o žlutý dres vede nad Pogačarem už o 1:48 minuty.

„Popravdě jsem to nečekal. Takový rozestup překvapil i mě,“ povídal jezdec Jumbo Visma. „Ale Tour ještě není rozhodnutá. Stále zbývá spousta těžkých etap, musíme dál bojovat.“

Tadej Pogačar během šestnácté etapy Tour de France.

Na třetím místě skončil v 16. etapě van Aert, jenž měl na vítězného týmového kolegu ztrátu 2:51 minuty. Čtvrtý byl Pello Bilbao z Bahrainu s mankem 2:55 a pátý Simon Yates z Jayca s odstupem 2:58.

V celkové klasifikaci se na třetí pozici se posunul Adam Yates z UAE (v časovce sedmý; +3:12), jenž se o pět sekund dostal před Carlose Rodrígueze z Ineosu (v časovce dvanáctý; +3:36). Yates ztrácí na Vingegaarda 8:52 minuty.

V první desítce celkového pořadí se odehrála ještě jedna změna. Na desáté místo se posunul Felix Gall z AG2R, jenž předčil Guillauma Martina z Cofidisu.

Ani ve středu Tour nepolevuje. Na řadě je královská horská etapa – 166 kilometrů, čtyři vrchařské prémie včetně jedné mimořádné kategorie na Col de la Loze, která měří 28,1 kilometru s průměrem 6 procent.

Jak se vše odehrálo

Kolem jedné hodiny se ve francouzské obci Passy cyklisté začali řadit ke startu šestnácté etapy Tour. Očekával se strhující souboj, měl to být jeden z nejdůležitějších dnů Tour.

Trať tomu rozhodně nasvědčovala.

Trasa do cílového Combloux měřila 22,4 kilometru a vedla neustále vedla nahoru-dolů. Dokonce na ní byla umístěná vrchařské prémie druhé kategorie. Nacházela se na 18,9. kilometru, byla dlouhá 2,5 kilometru a v průměru měla 9,4procentní sklon. K tomu si ještě přidejte tropické teploty, občasné větrné poryvy.

Rozhodně nešlo o nic lehkého.

Startovalo se od posledního místa celkové klasifikace, jako první tedy šel na řadu Michael Mörköv z Quick-Stepu. Vyhlášený sprinterský rozjížděč etapu pojal volněji, nikam se příliš nehnal a spíš se snažil pošetřit trochu sil.

O kousek za ním se ze startovní budky vydal Sören Waerenskjold z Uno-X. A ten ukázal, o čem také etapa bude.

Gilio Ciccone z Treku během šestnácté etapy Tour de France.

Na začátku měřeného stoupání zastavil a časovkářské kolo vyměnil za klasické silniční, které se do kopců hodí víc. Podobný přístup volili i další, jiní zase celý závod odjeli na „koze“, někdo startoval rovnou na silničce…

Taktiky byly zkrátka různé.

První lepší výkon předvedl Mads Pedersen z Treku, který opět potvrdil, že je nejenom skvělým sprinterem, ale že mu sedí i časovky. Tratí projel průměrnou rychlostí 37,2 kilometrů v hodině a zapsal čas 36:06 minuty.

Dán však v horkém křesle dlouho nevydržel. O chvíli za ním se totiž do cíle přihnal francouzský šampion Rémi Cavagna z Quick-Stepu, který ho pokořil o 24 sekund.

Cavagna předvedl parádní výkon a dlouho ve vedení zůstával. Nedostal se před něj týmový kolega Kasper Asgreen, pozadu zůstal i Stefan Küng z Groupamy a nepředčil ho ani Mattias Skjelmose z Treku, jemuž chybělo patnáct sekund.

Jenže pak už to přišlo.

Do finiše se přiřítil Wout van Aert. Jezdec Jumba na rovině ztrácel, na druhém měření byl za Cavagnou dokonce o dvacet sekund. V kopci měl ale pochopitelně navrch a když proťal pásku, časomíra ukázala: van Aert jde o 15 sekund do vedení!

Wout van Aert z Jumba během šestnácté etapy Tour de France.

Za cílem se znaveně opřel o auta a vylil na sebe lahev vody, zhluboka oddechoval. Bylo poznat, že odvedl maximum.

Teď už to nebylo o něm. Předčí ho někdo?

Ale ano.

Nejprve Pogačar.

A po něm se do cíle přiřítil Vingegaard.