Hromadný dojezd na Tour. Vítězství slaví Merlier, Bittner těsně za desítkou

Merlier ukázal skvělý přehled i obrovskou sílu.

Quick-Step v závěrečných kilometrech nepatřil mezi nejsilnější stáje a tempo pelotonu zprvu udávaly Ineos a Cofidis, načež tři kilometry před páskou vedení převzal Alpecin, jehož lídr Jasper Philipsen měl k dispozici stále čtyři pomocníky.

Ale ani tak neslavil vítězství.

Zatímco se Philipsen na posledních stovkách metrů loktoval u hrazení s Kolumbijcem Fernandem Gaviriou, Merlier číhal uprostřed silnice na zadním kole Nora Sörena Wärenskjolda z Una-X.

Když se mu otevřel prostor, vtlačil se do mezery, pořádně rozkmital své silné nohy a rychle se dostal do čela. Jasná záležitost! Na Belgičana už nikdo neměl a jel si pro 72. vítězství v kariéře a čtvrté na Tour.

„Perfektní sprint? Nevím, začal jsem ho totiž… Ani nevím, jak daleko to bylo,“ hodnotil vítěz. „Ta pozice byla fakt hrozná. Ale děkuju týmu, pomohli mi dostat se nakonec dopředu. Celý den jsme to byli my a Alpecin, kdo hlídal denní únik, tak jsem rád, že jsme zvítězili.“

S odstupem na druhém místě finišoval Wärenskjold, třetí dojel Eritrejec Biniam Girmay z NSN, čtvrtý Němec Max Kanter z Astany a pátý Philipsen. Nizozemský vítěz úvodního sprintu Tour, Olav Kooij z Decathlonu, do bitvy vůbec nezasáhl a skončil až třiadvacátý.

Tim Merlier ze stáje Soudal Quick-Step vítězí v 7. etapě Tour de France před Sörenem Wärenskjoldem.

Bittner z Picnic PostNL se středečním šestnáctým místem nebyl spokojený a chtěl ho vylepšit. To se mu sice podařilo, ale první desítka mu těsně unikla.

Třiadvacetiletý český rychlík v dojezdu neměl moc prostoru a nedařilo se mu proplést se dopředu. Do spurtu se pustil za Dánem Madsem Pedersenem, pro něhož pracoval další Čech Mathias Vacek, ale na lepší než jedenáctou pozici se už neprobil.

Mezi jezdci na celkové pořadí k ničemu závažnému nedošlo a všichni finišovali ve stejném čase.

Pogačar tak dál drží náskok 2:42 minuty na druhého Dána Jonase Vingegaarda z Vismy. Třetí je jeho parťák z UAE Mexičan Isaac del Toro, který má manko 3:27 minuty.

Slovinec Tadej Pogačar a jeho mexický kolega z UAE Emirates Isaac del Toro před startem sedmé etapy Tour de France

Čtvrtá příčka patří Belgičanovi Remku Evenepoelovi z Red Bullu, jenž ztrácí 3:30 minuty. Francouzský hvězdný mladíček Paul Seixas z Decathlonu je sedmý se ztrátou 3:55 minuty. Z trojice Čechů je nejvýše postavený Vacek na desátém místě (+7:10).

Otruba se ukázal v úniku

Pro jezdce na celkové pořadí šlo skutečně o pohodový den.

Sedmá etapa měřila 175 kilometrů, obsahovala jedinou vrchařskou prémii čtvrté kategorie a cyklisté během ní nastoupali jen 850 výškových metrů. Pogačar a spol. ji tak trávili v bezpečí svých týmových kolegů, bavili se, tu a tam se usmáli a šetřili energii.

Profil 7. etapy Tour de France

Pro koho to neplatilo, byli Otruba a Francouz Baptiste Veistroffer z Lotta, kteří na nic nečekali a hned po ostrém startu vyrazili do úniku.

Nikdo další se k nim už nepřidal a bylo jasné, že je čeká dlouhý a náročný den. Byť pro Veistroffera mnohem příjemnější – před peloton se totiž vydal už ve středeční sprinterské etapě, jenže tehdy k sobě nikoho neměl...

Na čele balíku se střídaly hlavně stáje Alpecin a Quick-Step. Dvojici nikam daleko nepouštěly a maximálně jí dovolily minutu a půl k dobru.

Odstup Otruby a Veistroffera létal nahoru a dolů. Jako by se jezdci v balíku nudili, a tak zhruba sto kilometrů před cílem se Pedersen a stáj Uno-X domluvili, na pár set metrů zabrali a hlavní skupinu trochu rozhýbali. Tehdy se náskok dvojice smrskl jen na dvacet sekund, posléze ale znovu povyskočil.

Jakub Otruba (vpravo) a Baptiste Veistroffer v úniku během sedmé etapy Tour de France

Na sprinterské prémii 55 kilometrů před dojezdem do Bordeaux se Otruba a Veistroffer dohodli, že o první příčku férově zabojují, a pustili se do ní bok po boku. Silnější nohy ukázal Francouz, který byl posléze úspěšnější i na vrchařské prémii. Z balíku si pro nejvíce bodů dojel Pedersen a zvýšil svůj náskok v klasifikaci o zelený dres.

Po prémii už klid pomalu ustával a bylo patrné, že nervozita v balíku roste. Stáje se už na čele pelotonu formovaly do vláčků, navíc dvaadvacet kilometrů před cílem znovu Uno-X přiostřilo tempo.

Tehdy už Otruba a Veistroffer byli smíření, že jejich takřka celodenní práce končí. Plácli si, poděkovali si za spolupráci a osmnáct kilometrů před páskou je balík pohltil.

A vše už směřovalo ke sprinterské bitvě.