Bez zeleného trikotu i etapové výhry. Saganovi se na Tour zatím nedaří, o druhé místo přišel kvůli lokti |
Hned čtyři se nacházejí v elitní desítce. Druhý Egan Bernal, pátý Nairo Quintana, šestý Rigoberto Urán a devátý Miguel Ángel López.
Velmi silná kolumbijská letka. O to silnější, když se spojí. „Všichni jedeme za jiný tým, máme jiné zájmy, ale možná bychom mohli spolupracovat. Koneckonců jsme krajané. Možná je to něco, co se v dalších dnech na Tour může stát,“ připustil za všechny López z Astany. „Já bych proti tomu neměl vůbec nic. Pokud ztratím veškeré šance, i tohle může být alternativa. Bylo by nádherné vidět Kolumbijce zase vítězit na Tour.“
Uvnitř týmu Arkéa-Samsic údajně podobně hovoří i Nairo Quintana.
  |
Zato Egan Bernal z Ineosu nesouhlasí. „Není to jednoduché. To, že jsme Kolumbijci, neznamená, že si pomáháme. S Nairem jsem několikrát v minulosti zaútočil, ale když jsme se měli střídat v tahání tempa, nechtěl spolupracovat, proto mi to přijde zvláštní,“ líčí obhájce triumfu.
Na cyklistických Grand Tour se nicméně o aliancích mluví každoročně. Už v roce 2013 spolupracoval Movistar s Albertem Contadorem na sesazení Chrise Frooma.
„Pokusíme se o alianci s Contadorem. Ale je otázka, zda budeme mít dost sil, až se příležitost objeví,“ řekl tehdy bez skrupulí Eusebio Unzue. Dost sil neměli.
O rok později zase sháněl Richie Porte alianci proti Vincenzu Nibalimu, rovněž marně.
A loni pro změnu na Vueltě „spolupracovali“ Valverdeho a Quintanův tým Movistar s Lópezovou Astanou právě proti slovinské dvojici Roglič & Pogačar.
Primož Roglič a Tadej Pogačar. Právě Slovinci jsou trnem v oku kolumbijským vrchařům.
Na Tour by mohlo dojít k něčemu podobnému. Všichni Kolumbijci měli stejný osud. Ve velmi mladém věku museli opustit domovy a z Jižní Ameriky zamířit do Evropy.
Zvykali si na novou kulturu, jiný styl závodění, často i aroganci moci. „Pamatuju si, že na závodě Tour de l’Avenir v roce 2010 jeden francouzský cyklista shodil Jarlinsona Pantana z kola. Tak jsem jel za ním a shodil ho do příkopu,“ líčil Quintana.
Proto často tak moc drží spolu.
A právě Quintana je hlavním kápem téhle skupiny. Dřív byl mužem, který měl jako první Kolumbijec získat v Paříži žlutý dres. Že se to nakonec povedlo Eganu Bernalovi?
„Nevadí. Důležité je, že ten dres získal pro naši zemi,“ líčil spokojeně 30letý cyklista po loňské Tour. Podobně hovořili i Urán s Lópezem.
Nairo Quintana v deváté etapě Tour, za ním Romain Bardet, Rigoberto Uran a Guillaume Martin.
Quintana je vůbec v Kolumbii hvězdou. Angažuje se v politice, pro cyklisty v době karantény vyjednal výjimku, že mohli trénovat.
„Kdyby byl Francouz, Brit nebo Ital a angažoval by se stejně, byl by ještě větší superstar,“ říká novinář Matt Rendell, který kolumbijskou cyklistiku mapuje dvě desetiletí.
Zkusí tentokrát spojit své krajany v honbě za žlutou slávou? „V tuto chvíli jsou Roglič s Pogačarem největšími favority. Ale Tour je dlouhá, stát se může spoustu věcí. Tak uvidíme, jak se to všechno vyvine,“ usmívá se potutelně López.
