Přesně 1 839 dnů čekal, přes pět let nic nevyhrál. Teď ale veterán Landa projel cílem královské etapy v roli vítěze, dojatý tak jako Vueltou pohlcené Španělsko. V sobotu si domácí národ užil velký den.
Vuelta 2026, 20. etapaOnline reportáž |
Šestatřicetiletý Bask si místo oslavy zakrýval oči rukavicí, pak ze zbytků sil zvedl ruce nad hlavu a chytal se za helmu. Jeho tříleté angažmá v Quick-Stepu po sezoně skončí. Asi se těžko bude hodnotit jako povedené. Ale jeho závěr se tedy vyvedl parádně.
„Na tohle jsem čekal strašně dlouho,“ vypravoval ze sebe v rozhovoru muž, který naposledy celkově triumfoval na závodě Vuelta a Burgos 2021.
Že by se zrovna v této sezoně na jeho vyčkávání mělo něco měnit, s tím se nepočítalo. Landa kvůli nemoci přišel o část zimní přípravy, pak se zranil zrovna v rodném Baskicku. Po bizarním střetu s lékařským vozem, z něhož si odnesl malou zlomeninu pánve, přišel o italské Giro.
Dojatý Mikel Landa z Quick-Stepu vítězí ve 20. etapě cyklistické Vuelty:
Volvió a sonreír el ciclismo, volvimos a vibrar con el Landismo. Revive el último km gracias a @CarrefourES pic.twitter.com/ifqLkZhDsZ
— La Vuelta (@lavuelta) September 12, 2026
O slavný etapový závod, na němž pro změnu o rok dřív utrpěl hned v úvodním klání frakturu jedenáctého obratle. A když se vydáme ještě o rok dopředu, narazíme na zlomenou klíční kost, kterou si přivodil opět na Okolo Baskicka.
„Mísí se ve mně moc emocí, tahle sezona byla vážně těžká a vnímal jsem ji jako asi poslední šanci,“ líčil pohnutě poté, co v sobotu na Vueltě nečekaně oslnil, ohromil i překvapil. Dlouho bojoval s bolestmi, mohl s cyklistikou seknout, nabízelo se to.
Namísto toho teď nástupem sedm kilometrů před cílem odpáral konkurenty. Etapový vavřín na Grand Tour oslavil poprvé po devíti letech.
„Na této Vueltě jsem si nevěřil, potřeboval jsem čerstvější nohy a nakonec se to povedlo. Myslel jsem i na rodinu, nechtěl jsem to vzdát. Děkuji všem, kteří mě podporovali,“ vzkázal ještě Landa.
Kromě favoritů na něj v brutálním výjezdu na cílový vrchol Collado del Alguacil všichni nabírali ztrátu. Mladší soupeři Tobias Johannessen (Uno X), který dojížděl v křečích, i vycházející hvězda Ramses Debruyne (Alpecin). A také Čech Jan Hirt (NSN), jenž sobotním šestým místem zapsal svůj nejlepší výkon na letošní Vueltě, kterou projel víceméně v tichosti.
Přes dramatický začátek nakonec tak trochu vyšuměl také boj mezi favority. S úsměvem do cíle necelých sedm minut za Landou dorazil Mas. Na třetího Felixe Galla z Decathlonu sice ztratil sedmnáct vteřin, měl ale tříminutový náskok.
Největší domácí podnik nakonec ovládl přesně o dvě a čtvrt minuty. Po Gallově nástupu na posledních stovkách metrů totiž daleko víc trpěl druhý Primož Roglič (Bora), jenž sice kupil manko, pořád mu ale na třetího Rakušana zbyla půlminuta.
„Je to poprvé, co prožívám takové pocity,“ snažil se Mas zpracovat, co právě dokázal. V jedenatřiceti poprvé zažije, co to znamená vyhrát Grand Tour. „Cítil jsem se i dneska skvěle, tým zase odvedl výtečnou práci. Já vyhrál jen díky němu, díky tomu, jak se obětoval.“
Velkou oběť položila také Visma. I v nizozemské stáji mají radost, protože vedle sedmi získaných etap a vítězství Wouta van Aerta v bodovací soutěži ještě ze Seppa Kusse udělali skokana dne. Americký vrchař vyletěl z celkově jedenáctého až na páté místo.
Závodníci jako Oscar Onley (Ineos) nebo Jakob Omrzel (Bahrain) totiž nabrali velký odstup už v prvním stoupání na El Purche, zhruba 90 kilometrů před finišem. Bílý dres pro nejlepšího mladého jezdce patří prvnímu jmenovanému.
A pro úplnost top pětky, celkově čtvrtá příčka náleží zřejmě nejaktivnějšímu muži mezi favority, Richardu Carapazovi (EF). Puntíkatý trikot před dotírajícím Van Aertem, který v sobotu jel v denním úniku, pak udržel Santiago Buitrago (Bahrain).
A jedna nová informace platí ještě u Hirta. Ten si skvělým výkonem zajistil posun o tři místa vzhůru. V celkové klasifikaci je patnáctý, s odstupem tři čtvrtě hodiny.
81. ročník závodu vyvrcholí v neděli v Granadě, pravděpodobně na – v rámci celkového pořadí – neutralizovaných okruzích kvůli nebezpečným sjezdům. Bojovat se bude, jak je zvykem, jen o etapu, peloton do cíle dorazí po 19. hodině. Pak už Španělsko oslaví domácího šampiona.
Extrém na závěr. Favorité se na chvíli i zastavili
Pět nastoupaných kilometrů, pět hodnocených stoupání. A ne lecjakých. Na čtyřech výšlapech se objevily maximální sklony kolem 15 procent, průměr šel vždy přes osm. A cílový Collado del Alguacil? Speciální kategorie s průměrným takřka 10procentním gradientem.
Vuelta v sobotu hostila v pohoří Sierra Nevada brutální horské finále, které mělo rozhodnout o vítězi. Po devatenácti dnech v sedle musí závodníci zdolat extrémní, z pohledu organizátorů až „sadistický“ profil, jakým bývá španělská Grand Tour tak typická.
Ani cyklisté se ale vůbec nešetřili. Vždyť první hodinu a půl drželi rychlost v průměru na neuvěřitelných padesáti kilometrech za hodinu!
I proto, že hned po startu zčerstva zaútočil Van Aert, ke kterému se připojil Ivo Oliveira (UAE). A když vzápětí ještě přišel boční vítr, o další zábavu bylo postaráno.
Sestava týmu Uno X se skvěle postavila na čelo pelotonu a rozdělila ho na několik částí. Šest členů severské stáje s šesticí dalších jezdců nakonec doplnila duo vepředu.
O další vzruch se postaral červený dres hájící Movistar. Ten začal táhnout peloton v ostrém tempu. Krátce po hrozivém pádu Gallova pomocníka Riccitella z Decathlonu a Hamiltona (Picnic PostNL), kteří museli oba odstoupit, vznikla skupina pronásledovatelů s 54 cyklisty.
V ní nechyběl Buitrago, který potřeboval uchránit puntíkatý dres před Van Aertem, dále dvanáctý Gillaume Martin (FDJ) nebo také Čech Hirt. Jenže uprchlíky se jim dohnat nepodařilo, před stoupáními v druhé polovině etapy na ně nabrali tříminutovou ztrátu.
Ještě hůř si ale počínaly hlavní hvězdy, které zaostávaly dokonce o 11 minut, tak ostré tempo sestava Uno X napálila. Šance na vítězství v etapě, kterým by se mohli někteří adepti v celkovém pořadí v případě nedostatečného časového zisku alespoň trošku zahojit, rapidně klesala.
Ve stoupáních ale výhoda úniku přece jen, byť pozvolna, začala jít dolů. Nejprve nastoupil až jedenáctý Kuss, a tak nikdo zásadně nereagoval. Sto kilometrů před cílem se však ze sedla zvedl čtvrtý Carapaz a rozpoutal velice brzy bitvu hlavních aspirantů v celkové klasifikaci.
Mas i Roglič nechali Ekvádorce být, a tak si odstup musel dotáhnout třetí Gall, když jeho kolegové odpadli. Povedlo se, do sjezdu mířili Kuss, Carapaz a top trojice. Plus pomocníci stažení z přední početné skupiny.
Nástup Richarda Carapaze v prvním stoupání na El Purche:
🚂 The Richard Carapaz Express 🔥
— La Vuelta (@lavuelta) September 12, 2026
No nos faltes nunca, Richi 🚂❤️🔥#LaVuelta26 pic.twitter.com/v0wwLJ2lxu
Mezitím Van Aert loupil první místa na obou výšlapech na El Purche a snažil se ještě zdramatizovat boj o puntíky, v němž najednou místo 38 ztrácel 16 bodů. A když už se jelo dvakrát na totožný vrchol, za Belgičanem se odehrávalo další déjà vu.
Zase zaútočil Kuss, po něm Carapaz, který znovu nepochodil, a Gall si ho dojel. Alespoň Američan nicméně odjel a získával cenné minutky. Klidně i k velkému skoku do top pětky, protože Onley, Omrzel či Berthet (FDJ) zaváhali a ztratili s elitou kontakt.
Únik se před výjezdem na El Duque zatím zúžil na deset mužů, doplnili ho přitom zezadu Landa a Debruyne. Kdežto zbytek, včetně Hirta, zaostával nadále. O sto sekund, už ve zhruba 30členné partě. Ztráta Kusse činila šest minut, mezi favority skoro devět, v případě Onleyho a spol. dokonce dvanáct.
Podívejte se na snímky z královské 20. etapy Vuelty |
Puntíkatou soutěž nakonec rozhodl Debruyne, ten na čele zhruba 38 kilometrů před cílem roztrhal únik a nechal za sebou i Van Aerta, jehož snaha v boji proti Buitragovi se tak neujala. Utvořilo se ale nové vedoucí trio, mladíka Debruyneho doplnili Johannessen a Landa.
Brutálně se kvůli pomoci favoritům i vyčerpání zmenšila i množina pronásledovatelů. Už jich zbyly patrně jen jednotky, stále se mezi nimi ale držel Hirt, který se třemi dalšími protivníky měl manko nedaleko od cílového stoupání minutu a půl, jenže pak už minuty dvě, tři...
A i mezi nejlepšími patrně zavládla únava. Rogličova Bora zkoušela v předposledním stoupání rozjet útok, ale nic z něj nebylo, dvakrát opět vstal Carapaz, leč Gall ho hned chytil. Ekvádorec pak zase dvakrát vyrazil, ale se stejným neúspěchem. Pospolu vydržela už jen top čtyřka, která už ani nechtěla jet a na chvíli dokonce zcela zastavila.
Jenže to byla příležitost pro Kusse, kterého doplnil Van Aert. Američan najednou ohrožoval právě i čtvrtého, agilního Carapaze, od nějž ho dělilo necelých šest minut!
I on ale uvadl. Pochopitelně, musel jet dlouho naplno jen s pár kolegy. I tak zaznamená skvělý posun. V závěru ještě klid zbraní přeruší sympaticky Gall, ale už je příliš pozdě, z třetí příčky se výš neposune.
To na čele Španělsko dojímá Landa, po všech peripetiích mu snad každý musí přát, když vytáhne k rozhodujícímu nástupu, který v extrémních podmínkách dotáhne až k úchvatnému vítězství.
Cyklistický závod Vuelta20. etapa (La Calahorra - Collado del Alguacil, 186,8 km): 1. Landa (Šp./Soudal Quick-Step) 4:58:01, 2. Johannessen (Nor./Uno-X Mobility) -47, 3. Debruyne (Belg./Alpecin-Premier Tech) -1:27, 4. Miquel (Šp./Bahrain Victorious) -3:00, 5. Berrade (Šp./Equipo Kern Pharma) -4:12, 6. Hirt (ČR/NSN) -4:18. Průběžné pořadí: 1. Mas (Šp./Movistar) 70:56:58, 2. Roglič (Slovin./Red Bull-BORA-hansgrohe) -2:15, 3. Gall (Rak./Decathlon CMA CGM) -2:44, 4. Carapaz (Ekv./EF Education-EasyPost) -6:54, 5. Kuss (USA/Visma-Lease a Bike) -8:45, 6. Onley (Brit./Netcompany INEOS) -9:28, ...15. Hirt -45:09. |



























