Vítězství a červený dres k tomu. O’Connor ovládl šestou etapu Vuelty

V květnu dorazil na Giro s vidinou pódia. Nakonec skončil čtvrtý. Už tolikrát zažil zklamání na Tour, že letos tažení Francií raději úplně vynechal.

Doufal, že se ve Španělsku konečně dočká svého prvního pódia v celkové klasifikaci Grand Tour v kariéře.

Jenže v úterý při prvním horském dojezdu už zase trpěl.

Na Pico Villuercas dorazil až třiadvacátý, 71 sekund za vítězným Rogličem. V kombinaci s ne zrovna ideální úvodní časovkou ztrácel dohromady už téměř dvě minuty. Zdálo se, že mu sen o celkovém pořadí znovu mizí před očima, že snad nikdy nedokáže v třítýdenním závodě prodat, co v něm je.

O dva dny později je vše jinak.

O’Connorovi se v chaotickém úvodu šesté etapy podařilo proniknout do úniku, ve kterém ho k všeobecnému překvapení Rogličova Bora i ostatní týmy favoritů na celkové pořadí nechali jet.

Australan patřil mezi třináctkou uprchlíků k těm nejaktivnějším, 62 kilometrů před cílem se ze stále méně spolupracující skupiny zvedl a prostě odjel. Přidat se k němu dokázal pouze Leemreize z DSM.

Po dalších třiceti kilometrech už nestíhal ani Nizozemec. A O’Connor pokračoval nezastavitelně dál.

Po dalším horkém dni na jihu Španělska a po třech vrchařských prémiích mířil k vrcholu té poslední ve městě Yunquera, kde byl zároveň cíl šestého dějství závodu.

A ani to, že se už od sedmadvacátého kilometru od cíle neměl s kým vystřídat, mu neubíralo síly. Vidina životního úspěchu byla silnější než únava.

Profil šesté etapy Vuelty

„Věděl jsem, že v téhle etapě mám velkou příležitost na úspěch, tak jsem do ní šel naplno. Už od rána jsem cítil, že můžu vyhrát. Celý den jsem si maximálně užil,“ zářil pak v televizním rozhovoru. „Před Vueltou jsem se díval na seznam jezdců, kteří dokázali získat etapu na každé Grand Tour, a jsem moc rád, že jsem se k nim dokázal zařadit.“

První za Australanem dorazil mladý Ital Frigo se ztrátou čtyř a půl minuty, peloton i s Rogličem proťal pásku o další dvě minuty později.

O’Connor nyní díky tomu vede Vueltu s náskokem čtyř minut a 51 sekund před Slovincem. Jak dlouho si plánuje červený dres ponechat?

„Možná dlouho, možná ne. Uvidíme,“ zasmál se. „Každopádně je to skvělá příležitost a pokusím se užít každou sekundu.“

Mathias Vacek byl až do závěrečného stoupání k ruce svým kolegům ze stáje Lidl-Trek a do cíle dorazil na 64. místě se ztrátou třinácti minut. Pavel Bittner dokončil etapu s parťáky z týmu DSM na 132. místě.

Jak se vše odehrálo

Netradiční start. Co se dá najít v uličce supermarketu? Třeba celý peloton. Tedy alespoň ve čtvrtek po poledni v jihošpanělském Jerezu. Organizátoři naplánovali start šesté etapy přímo z útrob obchodu. O moc víc originálních způsobů jak vyrazit do 186 kilometrů dlouhé etapy s převýšením 3700 metrů asi neexistuje.

Lidl-Trek @LidlTrek

#LaVuelta24 It’s amazing what you can find in the middle aisle https://t.co/BTJLECCPUx

22. srpna 2024 v 13:34, příspěvek archivován: 22. srpna 2024 v 17:58

oblíbit retweet odpovědět

Otevřený den. Čtvrteční etapa nabízela další dojezd na kopec, nejtěžší stoupání ale čekalo už na šedesátém kilometru. Sami jezdci proto jen stěží odhadovali, jak by se mohl den vyvinout. Všichni se ale shodovali na jednom: o únik bude tentokrát velký zájem.

Rozdělení pelotonu, Vacek na čele. Tato predikce se také hned o prvních kilometrů začala plnit. Situace se před nájezdem na Puerto del Boyar stala natolik hektickou, že se peloton rozpadl na dvě půlky. V té první šlapal i Mathias Vacek, naopak v ní chyběla většina jezdců na celkové pořadí. Po dvaceti chaotických kilometrech se ale obě skupiny znovu spojily dohromady.

Peloton v hektickém úvodu šesté etapy Vuelty

Vznik úniku bez Vacka. Těsně pod vrcholem průsmyku Boyar se dostalo před peloton postupně třináct jezdců. Ve sjezdu se k nim pokoušeli dostat ještě Vacek a Wout van Aert, ti už ale od hlavního pole zelenou nedostali. Rychle po sjezdu z průsmyku narostl náskok třináctky přes tři minuty.

O’Connor nastupuje. Ve skupině na čele byl také Ben O’Connor, což ale nechalo peloton překvapivě klidným. Lídr týmu Decathlon-Ag2r přijel do Španělska s ambicemi na pódium, po úterním horském dojezdu ztrácel už ale téměř dvě minuty na první místo. Australan nehodlal šanci, která se mu účastí v úniku otevřela, promarnit, a 62 kilometrů před cílem vyrazil vpřed společně s Gijsem Leemreizem z DSM.

La Vuelta @lavuelta

🏁 - 30 km

🇦🇺 @ben_oconnor95 and 🇳🇱 @GLeemreize distance their pursuers as @TeamEmiratesUAE sets the rhythm at the front of the peloton.

🇦🇺 @ben_oconnor95 y 🇳🇱 @GLeemreize distancian a sus perseguidores mientras @TeamEmiratesUAE aparece al frente del pelotón.

#LaVuelta24 https://t.co/TgGMKhkJm4

22. srpna 2024 v 16:50, příspěvek archivován: 22. srpna 2024 v 17:57

oblíbit retweet odpovědět

Panika v pelotonu. Australsko-nizozemské duo na čele dobře spolupracovalo, na předposledním stoupání dne už ale Leemreize O’Connorovi nestačil a Australan si rychle vytvořil téměř minutový náskok. Na peloton měl v tu chvíli výhodu už více než šest minut, což třicet kilometrů před cílem způsobilo mírnou paniku. Problémem bylo, že proti motivovanému O’Connorovi se nenašel v pelotonu dostatek silných domestiků, aby Australanův náskok dokázali výrazně stáhnout.

Euforie na čele, rezignace za ním. Zatímco O’Connor s blížícím se cílem jako by čím dál víc zrychloval a přidával na síle, jezdci za ním se propadali do stále větší rezignace. Přestože si mohl v závěru vychutnat vítězné pocity, najel Australan na své soupeře další cenné sekundy. A téměř pětiminutová ztráta na závodníka, který dokázal být čtvrtý na Giru i Tour, musí dělat do dalších etap vrásky i takovému kliďasovi, jakým je Primož Roglič.