Nádherné drama v horách. Dunbar vítězí z úniku, Mas přestál útoky s ledovým klidem

Snažili se, opravdu se snažili. Ale i po 19. etapě zůstává mezi jezdci na celkové pořadí status quo.

Nejprve přiostřil situaci Red Bull, který jel pro Primože Rogliče. Od začátku cílového stoupání obsadil čelo téměř kompletní sestavou, snažil se budit hrůzu a zároveň vyvolat očekávání, co bude asi následovat.

Pak zkusil zahrozit soupeřům Richard Carapaz, kterému zůstal k ruce z EF pouze Juan Rodríguez, přesto působil skupině favoritů značné ztráty.

Za nimi se ještě vezl Felix Gall, který byl stále obklopen letkou Decathlonu, zatímco Enriku Masovi v červeném dresu i Rogličovi už nezbyl po předchozím vypětí k ruce téměř nikdo.

Nakonec se k útoku jako první odhodlal Roglič. Zvedl se ze sedla a snažil se soupeře překvapit. Poprvé, podruhé. Mas a spol. však byli rychle na jeho zadním kole. Zaútočil i mladík Jakob Omrzel, který by mohl stále získat bílý dres. Dvakrát akceleroval také Gall, přesto projelo nejlepších pět cílem společně.

A nejklidněji z nich působil Mas. Nepanikařil, nesnažil se útoky soupeřů bezhlavě nahánět. V červeném dresu snad ještě neudělal chybu. A v pátek si mohl domácí jezdec Movistaru odškrtnout další den, který ho dělí od celkového vítězství.

Závěrečný kilometr 19. etapy:

La Vuelta @lavuelta

La locura y los ataques llegaron al final. Dunbar frente a Buitrago en la fuga; todos contra Mas por detrás. Revive el último km gracias a @CarrefourES https://t.co/MrP0LoHMqC

11. září 2026 v 19:44, příspěvek archivován: 11. září 2026 v 18:09

oblíbit retweet odpovědět

Mezitím už pět minut slavil v cíli etapový triumf Dunbar. Vzhledem k jeho předchozím dvěma zářezům z ročníku 2024 by nemělo být překvapivé, tentokrát však zaskočilo samotného Ira.

„Vážně jsem to dnes nečekal,“ soukal ze sebe. „Asi po padesáti kilometrech jsem hlásil do vysílačky, že se necítím vůbec dobře. Ale nakonec se nohy nějak rozhýbaly a když jsme se v úniku ocitli ve více lidech, hodně mi to pomohlo.“

Už se zdálo, že si pro vítězství dojede Santiago Buitrago, kterému by se hodilo i vzhledem k bodům v puntíkatém dresu. Kolumbijec nastoupil dva kilometry před cílem a celkem suverénně odjel soupeřům. Už v sobotu si myslel, že má etapový triumf na vrcholu La Pandera v kapse, a pak mu ho na posledních metrech vyfoukl Marco Brenner, tentokrát takovou situaci nechtěl opakovat.

Jenže to by se za ním nemohl pustit Dunbar. Čerstvě třicetiletý Ir vyrazil 1600 metrů před cílem a pravidelným tempem hltal metr za metrem.

Neutrální motorka nabízí vodu kvartetu na čele 19. etapy. Vpředu šlape Eddie Dunbar, za ním Santiago Buitrago, bidonem se osvěžuje Thomas Gloag a s mírným odstupem za nimi jede Urko Berrade.

Takový rozdíl při pohledu na dva nejlepší jezdce etapy byl! Buitrago cenil zuby, obličej zkřivený bolestí, Dunbar měl na tváři poker face… A blížil se ke Kolumbijci jako tichý zabiják.

Sny o etapovém vítězství mu zabil 400 metrů před cílem, kdy Buitraga dojel a rovnou pokračoval k vrcholu. „Stále tomu nemůžu uvěřit,“ kroutil pak hlavou a otřepané „nemůžu najít slova“ od něj znělo naprosto reálně.

Velmi dobře si v náročné zkoušce vedl Jan Hirt. Český vrchař stáje NSN se dlouho držel ve skupině favoritů, nakonec dojel necelou minutu za nimi a v celkovém pořadí si polepšil na 18. příčku.

Naopak černý den zažil Mattias Skjelmose, až dosud osmý muž celkové klasifikace. Stupňování tempa Red Bullem a EF si vybralo největší daň právě na něm a Dán z týmu Lidl-Trek dorazil do cíle až za Hirtem, v pořadí klesl na deváté místo.

Zběsilá bitva na úvod i na závěr

Ačkoliv na startu 210 kilometrů dlouhého klání ve Vélezu to tak nepůsobilo, místo v úniku bylo v pátek velmi žádané. Úvodních 50 kilometrů přečkala na čele sedmička jezdců s téměř minutovým náskokem, jakmile se však opustilo pobřeží Středozemního moře a začalo se stoupat do pohoří Las Nieves, rozpoutal se v pelotonu chaos.

Profil 19. etapy Vuelty / Unipublic

Nástup střídal nástup, režisér televizního přenosu nestíhal, zorientovat se v dění a vzniklých skupinkách bylo téměř nemožné. Útoky dokonale rozstřelily peloton, takže v jednu chvíli zbyli favorité na celkové pořadí v prořídlé skupině jeden na jednoho. Hodně aktivní byl Richard Carapaz, čtvrtému muži klasifikace ale soupeři žádné překvapení nedovolili.

Několikrát se snažil na čelo probít Jan Hirt, český vrchař měl ale opět jednou smůlu a tu správnou skupinu vytipovat nedokázal. Ta vznikla při přejezdu druhou vrchařskou prémií dne. Na Puerto del Viento se k Eddiemu Dunbarovi, který jel na čele už nějakou dobu sám, postupně připojilo dalších patnáct jezdců.

Závodníci se ohlíží jeden po druhém, když se snaží ujet pelotonu v 19. etapě.

Teprve v půlce etapy se tak konečně situace uklidnila a únik začal rychle získávat náskok. Z výšky 1063 metrů spadli závodníci během dvaceti kilometrů znovu na úroveň moře – navíc s nepříjemnou vyhlídkou na to, že během závěrečných dvaceti kilometrů se z přímořské Estepony musí vyškrábat znovu do 1260 metrů.

Únik do nich vjížděl s nadějnými sedmi minutami a 20 sekundami náskoku. Po útoku Santiaga Buitraga se na čele vytvořila čtveřice, ve které společně s Kolumbijcem z Bahrainu byla dvojice Pinarella Dunbar a Gloag a ještě Berrade z Kernu.

Nikdo další se k nim už dotáhnout nedokázal, o vítězství tak nakonec jelo právě toto kvarteto. A přestože Buitrago působil nejsilněji, nejchytřejší byl v pátek Dunbar. A díky tomu mohl v cíli slavit.